Doba temna: Doba pobělohorská je spojována s celospolečenským úpadkem. Dala ale možnost znovuzrození
Po bitvě na Bílé hoře nastalo období, které o dvě stě let později Josef Dobrovský nazval „zlomové období české historie” a o dalších sto let později ho Alois Jirásek nazval přímo „Temno“.
Doba pobělohorská je spojována s celospolečenským úpadkem. Česká šlechta ztratila vliv i majetek, který jí byl zabaven, české Husity válcovala habsbursky prosazovaná katolická církev a česká národní hrdost se pod tíhou těchto událostí u mnoha lidí vytrácela. Mnoho českých pánů i vzdělanců odešlo do emigrace.
Byla to doba změn, podobně jako mnoho dalších historických období. Proto dnes někteří čeští i zahraniční historikové nazírají na toto období jinak než národní obrozenci 18. a 19. století nebo lidé, kteří stáli za vznikem Československa. Nazvat nějaké období temnem pro český národ totiž dává možnost znovuzrození, nového národního vzkříšení. A nové začátky přinášejí vždy nadšení, naději a hrdost.
Ať byla doba temna pro náš národ období po bitvě na Bílé hoře, po nacistické okupaci nebo za vlády KSČ, je důležité, že českou národní identitu temnota nikdy definitivně nepohltila.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
