Kateřina Cajthamlová: Pokud chceme hubnout, musíme jíst i přílohy

28. duben 2022

Příloha je označení jedné složky toho, co máme většinou k obědu nebo k večeři na talíři. Nejčastěji ji jíme k různě upraveným masům, ale může být i jako samostatné jídlo.

Kateřina Cajthamlová vysvětluje, proč je důležité, abychom jedli i přílohy: „Většina příloh nám dodává sacharidy, což je rychlá složka energie. Náš mozek potřebuje kolem 120 g glukózy denně. A sacharidy také potřebujeme na svalovou práci. Pokud děláme nějakou aerobní svalovou činnost, třeba chodíme nebo jezdíme na kole nebo plaveme, tak spalujeme v prvních 15 minutách právě jenom sacharidy. Musíme je tedy doplňovat. Pokud to neuděláme, tak nám klesá hladina cukru, vzniká únava, porucha soustředění a dostaneme chuť na sladké.“

Přílohy volíme nejenom podle množství sacharidů, které obsahují, ale i podle toho jakou práci děláme, a jak moc se pohybujeme. U přílohy je také dobré sledovat, kolik má dalších hlavních makro živin, to znamená bílkovin a tuků.

Které přílohy jsou tedy pro nás nejlepší a nejvíce nám pomohou při hubnutí? „Já jsem vybrala české přílohy, protože si myslím, že vzhledem k tomu, že jsme Češi, Moravané a Slezané, tak bychom neměli vymýšlet například mexické přílohy. Rozdělila jsem je podle toho, kolik mají v sobě živin, jakou mají kalorickou vydatnost a jakou mají živinovou bohatost,“ vysvětluje lékařka.

Mezi přílohy, které Kateřina Cajthamlová doporučuje, patří například různé druhy zelí (červené, bílé nebo kedlubnové) - nejlépe v kombinaci s bramborovým knedlíkem. Dalšími jsou špenát, kapusta, brambory nebo rýže.

Proč je slovo příloha vlastně matoucí? Máme jíst přílohy ke každému jídlu? Je lepší jíst brambory oloupané nebo upravené ve šlupce? To vše uslyšíte v záznamu celého pořadu.

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.