Pardubický perník se dodnes vyrábí a balí za dodržení přesně dané a přísně tajné receptury
Původně se perníkové pochoutce říkalo peprník, protože receptura se skládala z medu, mouky a pepře.
Sladkost, která u nás proslavila především město Pardubice, má kořeny už ve starém Egyptě, antickém Řecku a Římě. Protože med byl vždycky vzácnou a drahou surovinou, byl perník dlouho laskominou pro vyvolené.
Původně to byly obyčejné placky pečené na železném plátu. Postupem času se těsto začalo plnit do forem zdobených světskými i náboženskými motivy. Dá se odhadovat, že tradice výroby perníku v Pardubicích počala za vlády Vojtěcha z Pernštejna, protože už tehdy se jedna z pardubických ulic jmenovala Perníkářská.
Prvního perníkáře však archivní prameny uvádějí až k roku 1515. Císařovna Marie Terezie potvrdila Pardubicím právo vyrábět perník v roce 1756. Pravý rozkvět výroby perníku nastal teprve na přelomu 19. a 20. století, kdy posílila tovární výroba.
Od roku 2008 se smí produkty nazvané „Pardubický perník“ vyrábět a balit pouze na území Pardubic za dodržení přesně dané receptury. Speciální ingredience, které pardubičtí perníkáři používají, zůstávají přísně utajené.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
