Horácké kraslice zdobí texty i postavy z pohádek a filmů
Velikonoce si nedovedeme představit bez mazance, beránka, pomlázky a samozřejmě malovaných vajíček. Nejznámější jsou asi ty z Moravského Slovácka, ale pozadu nezůstávají ani horácké. Malovaly, nebo jak se tehdy v oblasti Horácka říkalo kraslily, je už naše prababičky a říkaly jim malovny.
Díky několika šikovným rukám umění horáckých kraslic nezaniklo a mohla se je naučit malovat i Hana Šmikmátorová. „Začalo to skoro před 40 lety. Chodívala jsem v Jihlavě do Vysočanu, folklorního souboru. A když mi tenkrát bylo 18, tak pan Brtník pozval pana učitele Vratislava Bělíka, který se zabýval sběrem vzorů na kraslicích, výšivkami, horáckou architekturou. A ten nás to naučil,“ popisuje zručná paní z Telče.
A čím jsou horácké kraslice typické? „Lze z nich vyčíst příběh, vyznání. Dřív, když je děvčata dávala chlapcům, do kterých byla zamilovaná, tak na vajíčkách byla srdíčka, kytičky, strom života, cestička lásky. A když se stalo, že rodiče nutili děvčeti chlapce a ona ho nechtěla, musela mu podle bontonu malovnu dát. Také mu sice dala kraslici, ale kytka byla třeba v koši, čímž mu dávala najevo, že mu dává košem,“ upozorňuje Hana Šmikmátorová.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
