Kamenné koberce jsou přírodními maséry. Promění chůzi na osvěžující činnost
Máte rádi chůzi po oblázcích? Můžete si ji dopřát i ve svém vlastním domě a denně tak dělat něco pro své zdraví. Chůze po kamenech je přirozenou reflexní masáží chodidel. Oblázky můžete nainstalovat po celé ploše vaší chodby, koupelny nebo terasy. Kamenné koberce vytvoří jednolitou plochu, kde nenajdete jediný spár.
Kamenné koberce mají díky velkému množství barevných vzorů i druhů oblázků široké možnosti využití. Jedná se sice o finančně nákladnou záležitost, která se ale odvděčí mimořádnou trvanlivostí a jednoduchou údržbou. Vytírá se totiž jako standardní dlažba, stačí klasický smeták nebo mop. Kamenný koberec se běžně používá v okolí bazénů, přístupových cest nebo na terasách. V interiérech nejčastěji zdobí koupelny, ale najdete ho i v chodbách nebo kuchyních.
Kamenný koberec se dodává pytlovaný. Jedno balení většinou obsahuje na 25 kg kameniva a přírodní pryskyřici s tvrdidlem. Vše se smíchá v potřebném poměru a aplikuje na betonový podklad nebo štěrkové podloží. Když správně zpracujete pokládku, nebude se kámen odlupovat. Pokud dojde k mechanickému poškození, například pádem ostrého těžkého předmětu, lze poškozenou část opravit. Je tedy dobré nechat si po aplikaci malou zásobu kamínků, jak doporučuje Jan Kasík, obchodní ředitel společnosti Destone.
Oblázky jsou přírodní, přičemž nabízejí širokou barevnou paletu. Jedná se většinou o oblázky říční nebo z mramoru, které se dováží z Itálie, Španělska nebo Číny. Jelikož jsou obalené tenkou vrstvou pryskyřice, jsou příjemné na dotyk, při chůzi bosou nohou nepůsobí studeně a vytváří dojem skutečného koberce.
Při použití v interiérech se musí při aplikaci uzavřít povrch, aby se voda například v koupelně nedostala do podkladu. Velmi výhodná situace ale nastává v exteriérech, kde se díky propustnosti vody nevytváří kaluže. Kamenný koberec je navíc mrazu vzdorný, stálobarevný a oproti dlažbě nehrozí odloupávání.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
