Někdy si připadám jako strážce Noemovy archy, říká Zdeněk Machař z Ptačího centra v Brně
Zdeněk Machař už více než 30 let provozuje v Brně na Černovických terasách Ptačí centrum. Ročně ošetří až 1500 zvířat.
„Začínal jsem v opravdu nádherném přírodním prostředí. Slyšeli jste tam ševelení skřivanů, dívali se na krásné panorama – lesy, louky. Teď je celý areál obklopen průmyslovou zónou, která se stále rozrůstá. Opravdu si připadám jako strážce Noemovy archy,“ popisuje Zdeněk Machař, který provozuje záchrannou stanici pro ptáky a malé savce v Brně na Černovických terasách.
I když se od začátku hlásili dobrovolníci, stará se o malé svěřence převážně sám. Za celých třicet let neměl Zdeněk Machař dovolenou. Od rána do noci je mezi zvířaty a řeší až 140 telefonů denně. Lidé volají, že našli zvíře v tíživé situaci. „Z 80 % si příroda poradí. Naši předkové používali selský rozum, ovládali zákonitosti přírody, měli vazbu na zvířata. Bohužel nepředali tu moudrost dalším generacím a dnešní lidé neví, že často mohou spíše ublížit,“ vysvětluje Machař.
Za své praxe se setkal s řadou kuriózních případů a některá zachráněná zvířata u něj zůstávají napořád. Často se jedná o skutečné zvířecí osobnosti. „Mám tam už dlouho papouška, který je strašný sprosťák. Dostal se ke mně po tom, co schovaný v houští napadl paní s kočárkem, zamotal se jí do vlasů a u toho neskutečně vulgárně nadával. Teď už se uklidnil, ale zřejmě bydlel u nějaké opravdu divoké rodiny. Dokázal v hádce měnit hlasy, napodoboval rozbíjení věcí. I teď mě kolikrát dostane,“ směje se přesvědčivým výkonům papouška Zdeněk Machař.
Zdeněk Machař spolupracuje zejména s mateřskými školami, kde dětem vysvětluje, jak pomáhat zvířatům. Jezdí s ním i opravdové prasátko Vlastička. A také připravuje knihu s názvem Strážce Noemovy archy se zážitky ze své praxe a radami, co dělat, když najdete zvíře v tísni.
Co se stane, když na vás labuť použije „kladívečko“? Jak zachránit ptáčka, který narazil do okenní tabule? Poslechněte si Apetýt Jarky Eliášové.
Související
-
Krajina se zásadně mění a sýček z ní mizí. Ornitologové řeší, jak jeho vyhynutí zabránit
Sýček patří mezi nejohroženější druhy ptáků v České republice. Jeho populace za posledních dvacet let klesla na pouhých 6 % původního stavu.
-
Nastala sklizeň ježků, říká Zdeněk Machař ze Záchranné stanice Ptačí centrum
Na pohled zvířátko jako z pohádky, ve skutečnosti dravec. I tak lze popsat ježka. Při tom právě ježky spousta lidí obětavě na podzim zachraňuje.
-
Vycházet z toho, co příroda dovolí. Na rodinné farmě hospodaří Blahuškovi s ohledem na krajinu
V reportáži vás zavedeme do míst, kde lidé vycházejí naproti změnám klimatu a aktivně se na ně připravují. Upozorňuje na ně celorepubliková soutěž Adapterra Awards.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
