Policejní prezident: Oběť nesmí mít ani na minutu pocit, že policista není připraven ji ochránit. Co jsem řekl, byla chyba

Policejní prezident se omluvil za svá slova o tom, že si ženy velmi často vymýšlejí oznámení o sexuálním násilí. Z jakých statistik vycházel? Jak bude chtít přesvědčit oběti těchto činů, aby se nebály obrátit na policii? Jak využívá policie moderní technologie včetně automatického rozpoznávání obličejů? A povedou vládní úsporná opatření k propouštění policistů a ke snižování jejich platů? Tomáš Pancíř se zeptal policejního prezidenta generálporučíka Martina Vondráška.

Na webu Aktuálně.cz v pořadu Spotlight jste řekl, že velmi často jsou oznámení žen o sexuálním násilí smyšlená. Dnes byste se kvůli tomu měl sejít s ministrem vnitra Vítem Rakušanem. Co od schůzky očekáváte?

Předně chci říci, že lituji minimálně dvou vět, které jsem v pořadu řekl. Ještě jednou se omlouvám všem obětem trestných činů, kterých se moje nešťastné vyjádření mohlo jakkoli dotknout nebo v nich vzbudit obavy oznámit policii jakýkoli trestný čin.

Čtěte také

Je to něco, co jsem říci neměl. Byla to chyba, kterou teď těžko mohu vzít zpátky, i když je mé celoživotní přesvědčení opačné.

Pokud jde o pana ministra, intenzivně spolu poslední dny komunikujeme. Osobně bychom se měli vidět dneska odpoledne. Pan ministr ode mě chce slyšet, jak jsme na tom fakticky, pokud jde o připravenost policie citlivě pracovat s oběťmi trestných činů, zejména těch, které jsou spojeny se sexuálním násilím.

Chápete zpětně, proč vaše slova vzbudila takovou reakci?

Rozumím tomu. Zkušenost z policejní praxe je dílčí. Po našich policistech chceme, aby ke každému oznamovateli přistupovali s tím, že se trestný čin stal. Oběť nesmí být ani na minutu na pochybách, že policista není připraven ji vyslechnout a pomoci ji ochránit.

Policista musí k případu přistupovat přísně individuálně. V žádném případě nesmí dát v novém případu najevo svoji negativní zkušenost

Jsem si vědom velmi vysoké latence v oblasti sexuálního násilí. Pro celou naši policii je to extrémně důležitá problematika. Jsem si moc dobře vědom, že v této souvislosti kolegové přijdou do styku s velmi traumatizovanými a křehkými oběťmi, a právě proto se tomu v posledních letech velmi intenzivně věnujeme.

V tiskové zprávě jste v návaznosti na vaše slova uvedl, že podle policejní statistiky bylo v loňském roce oznámeno 1375 takových případů, z toho v 573 případech policie věc odložila z důvodu, že se skutek nestal. Je to fér argument? Odložení přece nemusí znamenat, že by si to někdo vymyslel nebo že se nic nestalo. Důvodem mohlo být, že policie neměla dost důkazů nebo že vyhodnocení policistů bylo takové, že se žena dost nebránila. Žena mohla také pod tlakem rodiny změnit svoji výpověď. Není tato interpretace policejních statistik ještě necitlivější vůči obětem znásilnění než to, co jste původně řekl?

Omlouvám se, ale po třech dnech našich vyjádření a diskusí ve veřejném prostoru i příspěvků nevládního sektoru, bez kterých si mimochodem vůbec nedokážu představit, že bychom poskytli dostatečnou péči a ochranu obětem, se k oněm statistikám už nechci vracet. Přesnou statistiku totiž nemá nikdo.

Čtěte také

Moje omluva tedy patří obětem za cokoli, co jsem sdělil, pakliže se jich to jakkoli dotklo. Cílem mého vyjádření bylo to, že policista se setkává s celou řadou případů, k nimž musí přistupovat přísně individuálně, musí pracovat i s těmi verzemi, které život přináší, a nesmí v žádném případě dát najevo svoji negativní zkušenost v novém případu.

Chápu ale dobře, že relevantní statistika, kolik oznámení o sexuálních trestných činech bylo smyšlených, neexistuje?

Máte pravdu. Je to statistika o zahájených úkonech trestního řízení, o průběhu trestního řízení a o způsobu jeho ukončení, a to po celou dobu pod dozorem státního zástupce. Způsobů ukončení je samozřejmě celá řada, a toto je jeden z nich. Jsou to situace, kdy jednání není trestněprávně relevantní nebo kdy se jednání nestalo.

Rovnítko skutek se nestal tedy bylo nepřesné. Znovu zdůrazňuji, že společným cílem policie a neziskového sektoru je, aby latence této trestné činnosti byla co nejnižší a aby nikdo nepřemýšlel, zda čin vůbec oznámit. Jsem přesvědčený, že policie je připravena postupovat citlivě.

Neukázal jste v tiskové zprávě, možná neúmyslně, jak k těmto případům přistupuje určitá část déle sloužících policistů? Že zkrátka podvědomě stereotypně jsou někteří policisté k oznamovatelkám podezřívavější než k oznamovatelkám jiné trestné činnosti?

Důvod, proč jsem to říkal, byl jednoduchý. Stává se to. Ale i přesto, že se to stává, policista na sobě nesmí za žádnou cenu nechat dát poznat, že tuto zkušenost má. Musí se k oběti chovat maximálně empaticky.

Čtěte také

Co tedy teď budete jako policejní prezident dělat pro to, aby se oběti nebály čin oznámit?

Za sebou máme více než 530 specialistů na úrovni bývalých okresů i krajských ředitelství, kteří se specializují na mravnostní kriminalitu a kteří zpracovávají 99 % oznámení o sexuálním násilí. Jejich vysokoškolské vzdělání je zpravidla specificky zaměřené, dost často pedagogické a psychologické. Vedle toho mají specializační kurz, jak vyslýchat zvlášť zranitelné oběti. Mají k dispozici speciální výslechové místnosti, což tak nebylo vždycky.

I na základních útvarech prodělalo jenom loni kurz o výslechu zranitelné osoby a domácím násilí na 9 000 policistů. Chceme v tom nadále pokračovat. Máme velice propracovanou metodiku, kterou zpracoval Úřad služby kriminální policie vyšetřování, jak přistupovat ke zvlášť zranitelné oběti, což oběti sexuálního násilí bezesporu jsou. Máme velice originální systém posttraumatické intervenční péče, kterou 24 hodin denně 7 dní v týdnu poskytují obětem naši psychologové, ale i vybraní policisté.

Společným cílem policie a neziskového sektoru je, aby latence této trestné činnosti byla co nejnižší

Přesto je každoročně v Česku znásilněno 12 000 žen. Více než 90 % to ale neoznámí. Co budete dělat, aby to procento bylo jiné?

V tomto má naprosto nezastupitelnou roli neziskový sektor. S celou řadou institucí jsem se setkal, máme s nimi smluvní vztahy. U neziskových organizací spatřuji dvojí hodnotu. První spočívá v tom, že máme partnera, který poskytuje obětem následnou kvalifikovanou péči. A druhý prostor je ten, že když oběť nedůvěřuje policii, může trestní oznámení zprostředkovat nezisková organizace.

Důležité také je, že oběť sexuálního násilí může přijít podat oznámení s doprovodem a může si vybrat pohlaví policisty, který bude s obětí vést výslech.

Uvažoval by Martin Vondrášek o rezignaci, kdyby se měl personální rozpočet na policisty snížit? Jak fungují samoobslužné služebny? Poslechněte si celých 20 minut Radiožurnálu.

autoři: Tomáš Pancíř , opa

Související