Thomas Kulidakis: Jak na ruskou agresi reaguje Balkán? Roli hrají historické vazby i závislost na ruském plynu

S uprchlickou krizí má své zkušenosti zejména Řecko. Jak se nyní Řecko staví k situaci na Ukrajině? „Oficiální řecký postoj jednoznačně ruskou agresi odsuzuje. I proto, že na Ukrajině žije poměrně velká řecká diaspora,“ říká v pořadu Jak to vidí... komentátor Práva a serveru Novinky.cz Thomas Kulidakis.

„To se ovšem již přelilo do rusko-řeckých vztahů, protože Rusko prohlásilo, že se Řecko podílí na hysterické agresivní kampani a narušuje tak tradiční historické, kulturní a náboženské vazby mezi oběma zeměmi,“ dodává.

Blízké vztahy

Řecko sice na toto obvinění reagovalo tak, že je to naprosto nepřijatelné, pravdou ovšem podle specialisty na Balkán je, že tento rok měl být rokem vzájemné kulturní a historické blízkosti Ruska a Řecka. „Rusko se velkou měrou podílelo na osvobození Řecka od osmanské okupace, hluboké historické a kulturní vazby má ale Řecko i s Ukrajinou.“

Běžné obyvatelstvo nicméně už tak jednotně jako vláda nevystupuje. Vedle demonstrací na podporu Ukrajiny probíhají i demonstrace proti NATO nebo Evropské unii. „Tradičně tam probíhá souboj mezi silami levicovými a pravicovými. Navíc v Řecku žije velká ruská i ukrajinská komunita. Z hlediska běžného žití ale spolu menšiny vycházejí dobře. Ostrakizovat totiž ty, kteří žijí v zahraničí, za to, že se nějak rozhodla vláda v Kremlu, by bylo samozřejmě uplatňování kolektivní viny.“

Přidávají se k tomu ale samozřejmě i otázky energetické, i když Řecko nyní svoji závislost na ruském plynu snížilo na 33 %. „Řecko nyní hodně používá zkapalněný zemní plyn z Alžírska. Mluví se také o revitalizaci jaderné elektrárny v Bulharsku za účasti Řecka, čímž by si Řecko zajistilo přeshraničně odběr elektřiny.“

Sousedské státy

Mnohem blíže konfliktu na Ukrajině je hraniční Rumunsko, které ovšem na rozdíl od Řecka tak dobré historické vztahy s Ukrajinou nemá. „Nicméně oficiální postoj rumunské vlády je ten, že podporuje sankce a minimálně rétoricky stojí na straně Ukrajiny, čemuž odpovídají i veřejné nálady,“ popisuje situaci host Dvojky.

Na 240 000 běženců odešlo z Ukrajiny i do sousedního Moldavska. „Moldávie je ale jedna z nejchudších zemí. Proto ministr zahraničí Blinken přislíbil za USA pomoc a podporu. Další slib dal šéf unijní diplomacie Borrell, který Moldavsku přislíbil 15 milionů eur na pomoc s uprchlickou krizí.“

Moldavsko, které drží přísnou neutralitu, je ale zároveň ze 100 % závislé na dodávkách ruských energetických surovin. „Navíc je ještě závislé na dodávkách surovin z odtrženého Podněstří, kde se koncentruje veškerý průmysl a energetika. Podněstří má navíc svých 1000 vlastních vojáků plus je tam od 90. let asi 1500 ruských vojáků. Zda bude ale platit i nadále ujištění, že se Podněstří do konfliktu nezapojí, nikdo neví.“