Tradičním masopustním pokrmem jsou koblihy. Ty ve Strání mají speciální historii i podobu
Věděli jste, že koblížky se dříve smažily na Valašsku na bukvicovém oleji? A víte, proč se ve Strání na Uherskohradišťsku koblížky tradičně necukrují a neplní?
Masopust je období, které začíná po Vánocích a končí před obdobím půstu před Velikonocemi. Někde se mu říká masopust, jinde fašank, ostatky nebo končiny. Vrcholem je masopustní neděle, pondělí a úterý a pak už následuje Popeleční středa, kterou začíná půst.
Jak zmiňuje Jana Koštuříková, etnografka z muzea jihovýchodní Moravy ve Zlíně, právě tyto tři dny byly nejbujařejší. V závěru masopustu se konala obchůzka masek po vesnici a v každém domě byla družina pohoštěna a dostávala i výslužku. Typickým masopustním pokrmem byly právě koblihy.
Je to sladký pokrm, který má mnoho variant. Většinou jsou koblihy z kynutého těsta a plněné marmeládou nebo povidly. Ve Strání na Uherskohradišťsku jsou dodnes součástí místního Festivalu masopustních tradic, jehož unikátností jsou obchůzky fašančárů s tradičním tancem Pod šable. Pro toto období jich tu nasmaží každoročně až 1500 kusů.
Koblihy ve Strání mají ale speciální historii i podobu. Jakou? Poslechněte si reportáž redaktorky Českého rozhlasu Zlín Markéty Macháčkové, ve které uslyšíte i recept na koblihy z Valašska a jednu koblihovou výzvu.
Tento článek je součástí seriálu reportáží Českého rozhlasu Zlín KOŘENY. Všechny jeho díly najdete ZDE.
Související
-
Zachráněná tradice: Sklárnu Květná získal nový majitel, který v ní udrží ruční výrobu skla
Novým majitelem Sklárny Květná ve Strání na Uherskohradišťsku je český průmyslový a realitní holding AF Group. Ve firmě zachová ruční výrobu skla.
-
Na seznam statků lidové kultury Česka přibyly masopustní mečové tance z Uherskobrodska
Masopustní mečové tance se staly pátým přírůstkem ze Zlínského kraje na seznamu statků lidové kultury Česka.
-
Unikátní betlém v Rudicích: Jan Vysloužil v něm oživuje stará řemesla i příběhy místních obyvatel
V Rudicích na Uherskobrodsku je k vidění unikátní betlém, který plný řemesel i výjevů z místního života. Jeho autorem je amatérský řezbář Jan Vysloužil.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
