Unikátní objev letošního roku. Stopou bylo prkénko

Expozice betlémů je dokončená a hned jak to umožní epidemiologická situace, přivítá první návštěvníky. Ve východním křídle areálu Muzea řemesel jsou vystavené betlémy stolní i skříňkové, králické, orlickoústecké nebo českotřebovské. Různé jsou také materiály, ze kterých byly vyrobeny. Uvidíte třeba i betlém z hronovského těsta.  

Vrátil se z války, zasadil strom a postavil betlém

Unikátem výstavy je přes 100 let starý mechanický betlém z Bezděkova nad Metují. „Tento betlém jsem získal v říjnu 2020 od soukromého sběratele z Prahy, který jej kdysi koupil od náchodského starožitníka,“ vysvětluje zakladatel muzea řemesel a autor expozice Pavel Tacl. „Stav betlému byl žalostný, bylo potřeba vše zpevnit, slepit, vyčistit, a hlavně zprovoznit mechanismus, který pohybuje figurkami.“

8 fotografií

Při podrobné prohlídce Pavel Tacl zjistil, že betlém vznikal ve skromných podmínkách. Jako materiál muselo posloužit to, co bylo v chudé chalupě k mání. Pro podpěru krajiny to byla dokonce i naštípaná polínka k topení. Dvě slabá prkénka na zádech konstrukce měla na vnitřní straně, která nebyla viditelná, zbytky nápisu.

"Jednalo se o obal bedničky, balíčku, který poslal zřejmě otec Verner svému synovi Václavovi do kasáren vojenskou poštou během 1. světové války," upřesnil Pavel Tacl. „Pomocí internetu jsem nalezl stejné jméno s adresou v Bezděkově nad Metují. Přes několik Vernerů jsem se konečně dostal k tomu správnému, kterým byl Karel (ročník 1952). Podělil se se mnou o cenné vzpomínky. Odesílatel bedýnky na vojnu byl také Karel, jeho praděda,“ popisuje Pavel Tacl.

Vernerův mechanický betlém vznikl krátce po první světové válce|foto:Tereza Brázdová, Český rozhlas

Karel Verner potvrdil, že betlém s králickými figurkami vznikl v jejich domě č.p.77 v Bezděkově a pravděpodobně jej vyrobil Václav, jeho děda, který byl v 1. světové válce. Když se z Itálie vrátil, tak hned druhý den, na památku přežití válečných útrap, zasadil před domem javor, který stále stojí a na Vánoce vyrobil betlém.

„Václav se narodil v roce 1886 a zemřel v roce 1942. Provozoval v domě pekařství a zároveň dělal kostelníka. Po něm převzal řemeslo i kostelničení jeho syn Karel, který u betlému vyměnil dřevěnou kliku za elektromotor, doplnil žárovičky a hlavně hornickou sluj. Chtěl tím připomenout, že jako živnostník, po únoru 1948 nežádoucí živel, byl na vojně zařazen k PTP a poslán do ostravských dolů,“ dodává Pavel Tacl.  

Půvabné králické betlémy

Výstava se zaměřuje zejména na fenomén králických betlémů. Ty se začaly v Králíkách vyrábět ve velkém okolo roku 1700, kdy Hoře Matky Boží u Králík vznikl nový klášter. Pro Králíky je typická výroba skříňkových betlémů, které se staly vývozním artiklem. Hlavně potom, co byly v roce 1780 zakázané pouti a řezbáři hledali nové trhy. Miliony králických figurek tak putovaly do Německa, Švýcarska i Ameriky, někdy jako „vídeňské jesličky“ nebo „krušnohorské či holandské“ zboží.

Působivý betlém Josefa Vondry s králickými figurkami Josefa Schwarzera|foto:Tereza Brázdová, Český rozhlas

V roce 1873 byla v Králíkách založena řezbářská škola. Za první republiky byly králické betlémy spojené hlavně se jménem rodiny Schwarzerů. Jejich figurky obchodníci prodávali i v zahraničí. Typické postavy Josefa Schwarzera z Dolní Hedeče uvidíte na výstavě například v unikátním honosném betlému Josefa Vondry.