Monitorování ptáků je pro Jiřího Vyskočila celoživotním koníčkem

Ačkoliv jaro letos začalo velmi rychle, zima se velmi nerada loučí. Zimní sčítání je pro ornitology poměrně náročným úkolem. Kromě toho, že je čeká vstávání ještě doslova „uprostřed noci“, aby byli za rozbřesku už na svých stanovištích, následně ještě náročná dlouhá procházka rákosím a často bahnitým terénem. A to vše tak, aby zůstali pro zraky ptactva nepozorování. Pro většinu z nich se jedná o celoživotní vášeň.

O tom ví své i Jiří Vyskočil, který se o ptáky zajímá už od svých 12 let, kdy začal poprvé docházet do ornitologického kroužku pod vedením Bohouše Rejmana. Jako bývalý skaut své svěřence učil lásce k přírodě a také rychle poznávat nejrůznější druhy ptáků. To se Jiřímu Vyskočilovi později velmi hodilo.

Jiří Vyskočil (vpravo) s dlouholetým spolupracovníkem, zoologem Luborem Urbánkem při letošním posledním zimním mezinárodním sčítáním vodních ptáků|foto:Markéta Vejvodová, Český rozhlas

Ornitologie jako koníček

Později se sice vyučil jako stavební pracovník v oblasti vodohospodářství, ornitologie ale zůstala jeho celoživotním koníčkem. Krátce po ukončení vojenské služby se navíc seznámil se zoologem Luborem Urbánkem, se kterým v rámci „Patronátní skupiny České společnosti ornitologické pro SPA Žehuňský rybník - Obora Kněžičky“ celoživotně spolupracuje na monitoringu a kroužkování ptáků.

Ve znalosti ptactva se postupně velmi zdokonalil. Sčítání vodních ptáků je ale specifická činnost, která se neobejde bez stativu a kvalitního dalekohledu. Nesmí chybět ani diktafon, do kterého si v tichosti natáčí, které ptáky právě pozoruje. Neztrácí tak čas zapisováním a nic mu neunikne. Ovšem rozpoznat na dálku druh ptáka, to již vyžaduje nejen perfektní znalosti, ale především celoživotní praxi.

Sčítání vyžaduje propojení schopností a znalostí

Při sčítání se ornitolog nejprve zaměří na siluetu ptáka, která mu napoví, o kterou hlavní kategorii se jedná. Podle dalších detailů pak určí konkrétní druh. Zrakové pozorování ale není jedinou formou. Musí i velmi dobře poslouchat ptačí zpěv a ptáky počítat i podle sluchu. A to je snad ten nejtěžší úkol.

Sčítání je navíc velkým dobrodružstvím. Ornitolog totiž rozhodně předem nemůže vědět, kde ptáci hnízdí. Musí být navíc nepozorován a velmi potichu. Ptáci mají velmi vyvinutý zrak. Ve světlém oděvu nic nesečtete, okamžitě na sebe upozorníte. Nejlepší je najít si místo, ze kterého je možné dobře sledovat širokou plochu vodní hladiny a postupovat systematicky. Ačkoliv se jedná o velmi náročnou práci, pro každého ornitologa je to skutečná vášeň. Kromě fyzické kondice a teplého oblečení je nutné se „vyzbrojit“ velkou trpělivostí. Dokonalá znalost ptáků je ale nejzákladnější podmínkou.