A. Mušinka: K odbourání stereotypů o Romech výzarně napomůže i větší vzdělanost majority
Romové na Slovensku musí neustále čelit velkým předsudkům. Jejich odbourávání se daří jen pomalu. Jedním z nich je například i to, že si neumí udržet důstojné bydlení a často žijí ve "vybydlených bytech". Podle kulturního antropologa a romisty Alexandra Mušinky jde ale o mýtus, až 80 procent slovenských Romů platí nájem včas a nemá dluhy. Tvrdí, že by Slovákům pomohlo, pokud by se začali více vzdělávat, protože jinak se nemůže podařit stereotypy překonat.
„Je to ale smutná doba, když dokážeme rozbít atom stejně jako předsudky”, řekl kdysi Albert Einstein. Jeho slova platí i řadu let od chvíle, kdy zazněla. Podle průzkumů mají Slováci mnoho předsudků a naopak málo vědomostí o mnoho národnostech či etnických skupinách, včetně Romů, řekl na festivalu Pohoda kulturní antropolog a romista Alexander Mušinka:
„Současný premiér ve své knize Rychlokurz geniality uvedl zajímavou informaci, která myslím mnohé vysvětluje. Z průzkumu Slovenské národní banky vyplynul seznam hodnot, které Slováci vyznávají. Zejména rodinu, zdraví, práci, atd. A vzdělání se ocitlo až na 24. místě, což je signifikantní. My se potřebujeme vzdělávat a posouvat dále. Mít otevřenou hlavu i oči.”
Vzdělání je však podle Mušinky pouze jednou z věcí, na které bychom měli zapracovat. Systémových změn, které by Romům na Slovensku pomohly, je mnohem víc.
„Ochota, celospolečenská vůle. Bohužel média, která se bohužel obrovským způsobem bulvarizují, z čehož vyplývají jen negativní ohlasy. Zkrátka mluvit, vysvětlovat, učit, vzdělávat, ukazovat směrem k majoritě dobré příklady. Neříkám, že neexistují vybydlené byty, ale z výzkumů jednoznačně vyplývá, že tvoří jen zanedbatelnou část bytového fondu. 80 procent nájemních bytů obývaných Romy jsou standardní byty bez dluhů, nevybydlené. Jenže to se mezi lidi nedostane.”
„Dobrých příkladů, kdy se povedlo věci změnit, kde se komunity výrazně posunuly k lepšímu, je podstatně více než těch, kde se to nepovedlo.”
Alexander Mušinka je spoluautorem známého Atlasu romských komunit, ve kterém vědci zkoumali 825 obcí se stovkami tisíc romských obyvatel. Publikace například ukázala, jak Romové žijí, pokud jsou integrovaní ve městech a jak ti, kteří žijí na okraji. Dále jaký třeba preferují jazyk nebo jaké je jejich životní úroveň.
Atlas ale zároveň překvapivě odhalil i úplně jiná data, než jaké známe ze sčítání lidu z roku 2021. Zatímco podle Atlase romských komunít žije na Slovensku přibližně 440 tisíc Romů, při sčítání jich byla jen třetina, tj. 150 tisíc. Vědce to ale podle Mušinky nepřekvapilo.
„Jde o dva naprosto odlišné výzkumy. Při sčítání lidu se počítá počet lidí na Slovensku, kteří deklarují a hlásí se k romské národnosti. Jenže mimo to je tu obrovský počet lidí, kteří se k této národnosti nehlásí, ale okolí je jako Romy vnímá. A těchto lidí je zhruba 450 tisíc. Proto mluvíme o naprosto odlišné skupině.”
Podle romisty Alexandra Mušinky se ale dají použít sobě čísla. Záleží jen na tom, jestli hovoříme o těch, kteří se hlásí k romské národnosti, anebo o těch, které za Romy považuje okolí. To není samo o sobě špatné, potíž nastává, pokud s tímto nálepkováním souvisí i předsudky a stereotypy, které by už v dnešní době mělo být už jednoduché rozbít.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
