Albion
Včera jsem tu mluvil o jazykovém zákulisí slova album, a tím jsem načal téma v češtině používaných slov, která pocházejí z latinského albus, tedy bílý. Pokud jste včera neposlouchali: album souvisí s bílou barvou nejspíš tak, že ve starém Římě se úřední vyhlášky ukládaly do desek bílé barvy. Podle další teorie byla na počátku bílá tabule, na níž se v Římě zveřejňovaly vyhlášky, a podle ještě jednoho vysvětlení tu jde o bílou abstraktní, obraznou. Prázdné album, než do něj začneme dávat fotky či známky, je obrazně řečeno bílé.
Z latinského albus nepochybně vzniklo také slovo albín, kterým dnes označujeme jedince, nejen lidi, ale i zvířata, s nedostatkem pigmentu, melaninu, v kůži, ve vlasech a v duhovce oka. Pozoruhodné je, že slovo albín, které vzniklo z latinského albus ve španělštině či v portugalštině a má tam podobu albino, původně označovalo - černochy. Ovšem ne ty úplně černé, nýbrž ty se světlejší pletí. Také pojmenování hlavní bílkoviny v lidském těle slovem albumin je od latinského albus, tato bílkovina se totiž vyskytuje ve vaječném bílku, kterému se latinsky říká albumen. S albatrosem je to trochu složitější. Tohoto bílého ptáka vyskytujícího se v jižních mořích pojmenovali staří Arabové slovem al-kadus, které znamená džbán. Věřili totiž, že nosí vodu v jakési nádržce pod zobákem, v jakémsi džbánku. Z arabského slova vzniklo portugalské alcatrus, což Angličané špatně slyšeli a protože viděli, že ten pták je bílý, latinsky albus, místo alca dali alba a vzniklo slovo albatros.
A když jsme u Anglie. Té se vznešeně říkává Albion, "Francie sladká, hrdý Albion," napsal František Halas. Pojmenování Anglie slovem Albion je prý podle bílých útesů Doverských, které vítají návštěvníky připlouvající z Evropy. V knížce Václava Flajšhanse Živá slova se však píše, že tu o bílou barvu nejde. Že jde o keltský výraz, který znamená vysoký ostrov a že to byl původní keltský název Británie. V tom případě by Albion s bílou barvou nesouvisel.
Náměty, dotazy a připomínky mi můžete posílat na e-mailovou adresu michal.novotny@rozhlas.cz.
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
