Balamutit

Jako obvykle za poučením půjdeme na místo oficiální, totiž do Slovníku spisovného jazyka českého. Ten toto sloveso označuje za expresívní a jeho význam popisuje slovy: "přesvědčivě někomu namlouvat něco nepravdivého, oblehávat, klamat šálit". Dále slovník uvádí příbuzná slova balamutivý, balamutič, balamutil, balamuta a balamuťa, ta se však nepoužívají tak často jako sloveso balamutit.

Michal Novotný

Toto i podle mého názoru krásné slovo je ještě k tomu vrcholně zajímavé svým původem, o němž jsou dvě teorie. První popisuje Jiří Rejzek v Českém etymologickém slovníku takto: "Praslovanské balamotiti je nejspíš pozoruhodná stará složenina z onomatopoického bala-, (srovnej balalajka, blábolit) a motiti kalit, míchat, vlastně tedy asi (neustálým) povídáním kalit, mást mysl." Podobně slovo balamutit vykládají také Václav Machek a Josef Holub ve svých slovnících. Všichni však také zaznamenávají druhou teorii, která se jako pravdivá bere jen ve slovníku Františka Kopečného a Josefa Holuba z 50. let minulého století. Tam se říká že slovo balamutit k nám přišlo z ruštiny a do ní se dostalo z mongolštiny, kde balamut znamená šalebný. Vraťme se teď k Pavlu Eisnerovi a dokončeme jeho obdivný výlev o výrazu balamutit. "...páchne jakýmsi modlářstvím bálským, asijskopohanským. Ale odvozují jej zcela civilně od kořene ba-, jak je i v báji, který vešel ve sňatek se slovesem moutiti. Ovšem výklad jiný se dovolává mongolského slova balamut, šalebný. Jsa takto mezi dvěma otýpkami," píše Eisner, "sahám náruživě po té mongolské." Tolik o slovese balamutit, které spíš nemá, bohužel nemá, mongolský původ.

Náměty, dotazy a připomínky mi můžete posílat na e-mailovou adresu michal.novotny@rozhlas.cz