BANÍK

Letos fotbalovou ligu po podzimu nevede ani Sparta, ani Slavia, ale mužstvo z Ostravy pojmenované podivným slovem Baník. Řekl bych, že lidem pod dvacet slovo baník neříká nic víc než, že je to jméno ostravského fotbalového klubu. Ti, kteří si pamatují Československo, asi vědí, že baník je slovensky horník, a ti, kteří zažili 50. léta minulého století, kdy se šíleně přejmenovávalo cokoli, si možná vzpomenou, že sportovní kluby se tehdy směly jmenovat jen Tatran, Slovan, Dukla, Rudá hvězda, Dynamo, Spartak, Sokol, ale to jen vesnické kluby, a také Baník. Přiznám se, že už tenkrát mi bylo záhadné, proč moravští fotbalisté musí hrát v klubu pojmenovaném slovensky. A pokud si dobře vzpomínám, když jsem jako dítě několikrát byl v Ostravě na fotbale, nepovzbuzovalo se tam jménem Baník, ale slovem Slezská, tedy Slezka. Ale pojmenování Baník se v Ostravě nakonec vžilo a zatímco jiné kluby se později vrátily ke svým původním názvům a další přijaly názvy zcela nové, v Ostravě Baník zůstal a dostal se teď i do písní.

Popovídejme si tedy o jazykovém zákulisí slova baník. Řekl jsem, že je to slovenské pojmenování horníka. V češtině v souvislosti s hornictvím používáme přídavné jméno báňský. Máme báňské inženýry, báňskou vysokou školu, báňský průmysl. Je tedy zřejmé, že jde o slovanské výrazy. Praslovanský předek těchto slov zněl baňa a vznikla z něj nejen slovenské baník a české báňský, ale i polská, ruská, srbská a chorvatská slova bánja, bania, banja, jejichž původní význam byl lázeň nebo snad bychom také mohli říct koupelna.

Zítra si povíme, jak koupelny starých Slovanů souvisejí s horníky a jak s lázněmi a doly souvisejí báně na kostelích a baňky v laboratořích. A co s tím vším má společného balneologie, tedy původem řecké odborné pojmenování lázeňství, a báň, argotické pojmenování vězení.