BASTA
V názvu jedné z organizací, které se nám tu hodlají předvádět při nadcházejícím summitu NATO, se objevuje povědomé někdo by možná řekl české slovo basta. Řekněme si dnes něco o tom, zda opravdu jde o stejné slovo a především něco o jeho jazykovém zákulisí.
Citoslovce basta vyjadřuje v češtině, jak píše Slovník spisovného jazyka českého, rozhodnou vůli přestat s něčím; když řekneme basta, jako bychom řekli konec!, eventuálně dost! Přestože se v češtině toto příslovce běžně používá a každý jeho význam zná, není to slovo české. Naši předkové ho přejali z italštiny, kde stejně psané a stejně vyslovované slovo basta znamená dost!, eventuálně to stačí! Takže je všechno jasné, ta organizace, s níž jsem dnešní povídání začal, je italská a její ideologii lze vyjádřit slovy "to stačí" , slovo basta v jejím názvu je totéž basta, které používá každý Čech ? například ve větě domluvil jsem a basta, eventuálně ve spojení basta fidli.
Když se vydáme na pouť v této rubrice obvyklou, tedy do jazykové minulosti, ke kořenům italského slova basta, mohlo by nás napadnout, že může mít souvislost s velmi podobnými výrazy bastard, tedy nemanželské dítě, či kříženec, a bastlit, což je silně hovorový výraz pro neumělé kutilství. Rovnou řeknu, že tudy cesta nevede. Slovo bastard jsme přejali z němčiny a patrně pochází z latinského, původem germánského bastum, tedy sedlo. Mnoho nemanželských dětí za středověku abych tak řekl vznikalo v maštalích, na ložích, kde jako polštář sloužilo sedlo. Sloveso bastlit je také z němčiny, tam existuje hovorový výraz basteln, který znamená kutit a také párat se s něčím, babrat se s tím.
Italské slovo basta nemá s bastardem ani s bastlením nic společného, pochází ze slovesa bastare, které znamená stačit a má s největší pravděpodobností řecký původ. Na závěr ještě pár vět k českému slůvku dost, které má stejný význam jako italské basta. Všichni bychom asi byli ochotní se vsadit, že slovo dost souvisí se slovy dostatek a dostatečný. Když je něčeho dostatek, je toho dostatečné množství, tedy dost. Kupodivu to tak není, slovo dost nemá se slovy dostatek a dostatečný svým původem nic společného, vzniklo zkrácením slovního spojení do syta, takže je příbuzné s výrazy sytý, nenasytný, zasytit se. Tolik o slůvcích basta a dost.
(připomínky a názory na tento příspěvek zasílejte e-mailem na adresu mnovotny@rp.cro.cz)
Vysílá se 20.11.2002
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
