Brambury, bamboly a bambochy
Už celý týden zde mluvím na bramborové téma a pořád ještě nejsem u konce. Včera jsem v souvislosti s informací o jedné dnes už nezastávané teorii o vzniku slova brambor ze starého indiánského pojmenování topinambur podotkl, že plodině, kterou dnes známe výhradně pod jménem brambory se tak v češtině neříkalo od počátku. Brambory k nám snad přišly během třicetileté války, tedy v první polovině 17. století, první doklad slova brambory je o skoro o sto padesát let mladší.
V dnešním významu slovo brambor uvedl Karel Thám v roce 1788 ve svém německo-českém slovníku. Což se ale příliš neprosadilo ani za dalších padesát let, obrozencům se slovo brambory jako pojmenování rostliny Solanum tuberosum nelíbilo, raději používali názvy jako zemské jablko, zemče, zemák a také bobál, což jako termín prosazoval J.S.Presl. Jungmann ve svém slovníku přímo napsal "lépeji zemáky, zemčata, moravsky jabluška, slovensky bobály, kobzole slove". Konstatujme, že ani tak velkému jazykovědci, jako byl Jungmann, se občas nepodařilo prosadit svou; slovo brambory se v rozporu s jeho názorem někdy od 40. let 19. století začalo rozšiřovat, a to nejen v této spisovné podobě, ale i v nářečních bramboro, brambur, brambúr, brambura, brambúra, brandor, branibor, brantbora, bandor, bandur, bandúr, bandora, bambol a bamboch.
Obrozenci neměli slovo brambory rádi pravděpodobně proto, že ať už vzniklo jakkoli, je cizí. Pojmenování vzniklá se sousloví zemská jablka se jim asi líbila z toho důvodu, že jsou česká, a kromě toho možná i proto, že jsou starší. Zatímco slovo brambory se prvně objevilo u Tháma v 80. letech 18. století, nejstarší zjištěný doklad názvu zemská jablka pro brambor je o 120 let starší, odborníci ho našli v textu zvaném Instrukce brtnická z roku 1667. O tom, jak vzniklo pojmenování zemské jablko není nutné nijak spekulovat, je to jasné: celkem libovolným kulovitým plodům naši předkové říkali jablka nebo také hrušky a přídavné jméno zemský informuje, že jde o jablka rostoucí v zemi, pod zemí.
Náměty, dotazy a připomínky mi můžete posílat na e-mailovou adresu michal.novotny@rozhlas.cz
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
