Buškův hamr je jedna ze tří zachovalých a plně funkčních vodních kovářských dílen v České republice

2. červenec 2022

Možná už jste někdy slyšeli, že existovali hamerníci, vantroky, náhon nebo hamernická kobyla. Pravděpodobně jste ale nic z toho neviděli na vlastní oči. To ale můžete v Buškově hamru u jihočeských Trhových Svinů. Jde o zcela zachovalou a plně funkční kovářskou dílnu, jejíž stroje pohání vodní kolo.

Při návštěvě Bušova hamru uvidíte mimo jiné dobový dokumentární film z přelomu 40. a 50. let minulého století o práci hamerníků. A pak si můžete prohlédnout i celý interiér včetně samotné kovárny. Pochopitelně s průvodci.

Co se týče historie Buškova hamru, stál u jeho prvopočátku úplně někdo jiný, než po kom dnes nese jméno. S nápadem založit u Trhových Svinů hamr přišel vyučený mlynář Josef Foissner. Ten si nejdřív pronajal od města nedaleké lázně u Svaté trojice, ale to mu příliš nevynášelo. Pak se mu naskytla možnost koupit nevyužívané obecní pastviny. Blízko teče Klenský potok, což se pro jeho záměry hodilo.

„V letech 1836 až 1838 začal stavět. Postavil hamernu, zčásti obytné stavení, vykopal více než 300 metrů dlouhý náhon a pak mu došly peníze. Přišel doslova na buben. A skutečně byla na náměstí v Trhových Svinech vybubnována veřejná dražba jeho majetku, který koupil v roce 1840 Dominik Bušek,“ popisuje historii Buškova hamru ředitel Státního okresního archivu Daniel Kovář. Rod Bušků pak hamr vlastnil až do 80. let 20. století.

Josef Feri, jeden z průvodců na Buškově hamru u Trhových Svinů

Dnes můžete v historickém objektu navštívit muzejní expozici věnovanou hamernictví, včetně jedinečné kolekce nářadí hamerníka. Celé zařízení pohání tři vodní kola, která uvádějí do chodu buchar, brus a dmychadla u výhně. Vodu na kola přivádí uměle vybudovaný náhon s přepadovou vodní kaskádou. Veškeré zařízení je za příznivého stavu vody v Klenském potoce možné vidět v provozu.

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.