Červení a Černí, Škaredí a Pěkní, Turci, Laufr a Žid aneb proč je masopust na Hlinecku jako jediný na seznamu UNESCO
Vesnické masopustní obchůzky a masky na Hlinecku jsou od roku 2010 pro svoji jedinečnost zapsány na seznam světového kulturního dědictví UNESCO.
Obchůzky probíhají v obcích Studnice, Vortová, Hlinsko - Blatno, Hamry, na Veselém Kopci a v hlineckém Betlémě. Masky na Hlinecku se dělí do dvou skupin: na Červené (pěkné) a Černé (škaredé) maškary. K Červené maškaře patří masky Strakatého (rovněž zvaného laufr), ženušky a čtveřice Turků. Černou maškaru tvoří postavy rasa s kobylou, Židů, kominíků a slaměných.
Masopustní průvod vede Strakatý a obchází celou vesnici podle předem daného pořadí. U každého domu popřejí štěstí, zdraví a nechají zahrát hospodáři písničky podle jeho přání. Většina obyvatel připraví tradiční pohoštění (především koblihy a alkohol), peněžitou odměnu a aktivně se celého dění zúčastňuje.
Obchůzka je ukončena obřadem porážení kobyly (jedna z masek) a večer se koná taneční zábava. Pozvánku na masopust na Hlinecku připravila Markéta Ševčíková
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
