Choceň

1. srpen 2003

V posledních týdnech se na první stránky našich novin a do čela rozhlasových a televizních zpráv dostalo poměrně málo významné východočeské městečko Choceň. Jedna z větví šlechtického rodu Kinských vznáší majetkové nároky mimo jiné na některé choceňské budovy a pozemky a naši politici pod vedením ministra Dostála reagují až komicky hystericky.

V Chocni moji předkové žili možná staletí, já jsem tam prožil prvních patnáct let života, další desítky let tam rád jezdím, ostatně právě na zámku, který býval majetkem Kinských a bez kterého by buhvíproč město Choceň prý nemohlo existovat, jsem oficiálně začal své nynější manželství. Takže využívám příležitost a když se moje Choceň najednou tak proslavila, zařadím ji do své rubriky a pohovořím o tom, jak vzniklo její jméno.

V knize choceňského autora Václava Marela Choceň za války a po válce, která vyšla v roce 1936 a má tedy na mysli 1. světovou válku, se píše, že někdy ve 13. století "byly odevzdány osada i kraj k užívání a mýtění lesů bratřím Sezimovi a Milotovi zvanému Hocen, po němž osada dostala své jméno". Odborníci, kteří roku 1982 vydali encyklopedii Zeměpisná jména Československa, sice rovněž konstatují, že "původní ves je poprvé doložena roku 1227" jako Hocen, ale o Milotovi zvaném Hocen nemluví. Uvádějí, že roku 1292 se Choceň připomíná jako ves trhová, latinsky villa forensis Choczna a za téměř padesát let už jako městečko oppidum Kotzen. Jméno Choceň pak moderní toponymové, tedy lingvisté, kteří jsou odborníky v oboru zeměpisných jmen, vykládají takto: "Místní jméno Choceň je odvozeno starobylou přivlastňovací příponou j z osobního jména Chocen ("chtěný") a znamenalo Chocnův dvůr." A odborníci ještě dodávají, že "vedle měkčení n v ň před souhláskou j došlo navíc ke změně gramatického rodu, a to z mužského u osobního jména na ženský u místního jména". Já dodám, že na Ň na konci pojmenování Chocně jsem býval jako dítě dost hrdý. Ň na konci má málokdo... Třeboň, Mimoň, Libeň... No nic. Jak vidíte, původ pojmenování východočeské Chocně není nijak zvlášť zajímavý a já musím upřímně přiznat, že to město se do mé rubriky dostalo víceméně abych tak řekl z protekce.

autor: Michal Novotný
Spustit audio

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.