Dagmar Ruščáková: Vánoční restart
Představte si, že je tak půlka prosince a někdo před vámi zlehka podotkne: „Ani se neotočíme, a už tu jsou Vánoce.“ Co se vám vybaví jako první? Radostné očekávání nebo seznam úkolů?
Pokud jste hospodyně a příprava Vánoc je ve vaší režii, bez seznamu to asi nebude. Je toho třeba opravdu hodně zařídit a plán pomáhá předcházet stresu a chaosu.
Potíž nastává, pokud se vám v hlavě objeví jen ten seznam. V horších případech doprovázený panikou.
Něco takového se stalo před lety mně. Představa Vánoc postupně ztrácela na jakékoliv lákavosti. Snaha o sebeovládání a pozitivní myšlenky nefungovala. Jen se přidal pocit viny - proč se nedokážu radovat jako každý jiný?
Můj muž si byl mého trápení vědom a přede dvěma lety přišel s nápadem - štědrovečerní večeři si dáme v dobré restauraci a jen ve dvou!
Zajistili jsme, že každý v rodině od nás dostal, co potřeboval, a pak se nezodpovědně propadli do romantiky v kulisách Starého Města pražského. Bylo to úžasné.
Loni jsme šli ještě dál. Synové nám dali darem hlídání psů a my si vyjeli přes Vánoce na týdenní pobyt do Izraele. Toulali jsme se tisíciletou historií a Štědrý den strávili v Negevské poušti. Kde právě pršelo.
Když nad Betlémem vyšla první hvězda, seděli jsme na lavici před čerpací stanicí, jedli hummus, arabský chleba a zapíjeli to kefírem. A právě tam, uprostřed pouště, za šumění deště a nad jednoduchým pokrmem, se mi do srdce tak nějak vrátil smysl Vánoc. A s ním i ta radost.
Je možné, že někteří z vás také mají trable naladit v sobě ty… správné… vánoční pocity. Netrapte se, stává se to. Zkuste si udělat svůj osobní vánoční restart. Vyrazte do přírody, někam na cesty, nebo buďte s chutí sami. Bez výčitek. Dejte kouzlu Vánoc šanci se vrátit.
Milí posluchači, přeju vám z celého srdce radostné a požehnané Vánoce. Ať už je trávíte jakkoliv.
Související
-
Dagmar Ruščáková: Umění nerozumět
Stojím v hotelové jídelně a bedlivě pozoruju, jak si host přede mnou dělá v automatu kávu. Potřebuju vědět, do čeho jdu.
-
Dagmar Ruščáková: Na křídlech radosti
Sedím na židli, dívám se na elegantního šedovlasého pána bravurně hrajícího na klavír. Kolem nás tiše bzučí lidské hlasy, občas zazvoní projíždějící tramvaj.
-
Dagmar Ruščáková: Padá hvězda
Říká se: „Padá hvězda, něco si přej!“ A já bych chtěla, abyste si v duchu hvězdu představili a… schválně… co byste si přáli právě teď? Víte? Nevíte? Nemůžete se rozhodnout?
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
