Dagmar Ruščáková: Vánoční straka
Vánoce u nás na horách bývaly vždy kouzelné. Ve studené tmě osamělého údolí hřejivě svítila okna, lidské hlasy a hudba na chvíli oživily okolní hluboce spící přírodu. Stromek z našeho lesa býval řídký, s tenkými větvičkami. Nikdo by přece neuřízl pro těch pár vánočních dnů pěkný strom! Jen takové… podokapníky, jak jim říkal tatínek.
Větvičky pak zdobily převážně ozdůbky z foukaných perliček, kdysi vyráběné právě v tomto domě mojí babičkou a tatínkem.
Čtěte také
Aby ne, když tohle údolí je nedaleko Poniklé - dnes už chronicky známého centra tohoto specifického umění. Před třemi lety se dokonce dostalo na seznam světového kulturního dědictví UNESCO.
Takto ozdobený stromek pak jemně zářil starým barevným sklem, a s darovníky, tedy velkým betlémem postaveným opodál, tvořil jeden ze základů mého vnímání Vánoc.
U druhé babičky býval stromek veselý, s mnoha barevnými kuličkami. Není divu, ve Dvoře Králové je doteď výroba foukaných vánočních ozdob jednou z ceněných tradic. Nezůstalo však jen u tradice - jejich moderní nabídka svojí krásou a nápaditostí doslova bere dech. Moc se mi líbí jejich pravidelně prezentovaná vkusně sladěná vánoční výzdoba, jejíž barvy se v souladu s módními trendy každoročně mění.
Čtěte také
Nic z toho se však netýká našeho domácího vánočního stromku. Ovlivněna svým dětstvím a… řekněme… kulturním dědictvím, potřebuju stromek zářící všemi barvami, plný lesklých skleněných kuliček a třpytivých ozdůbek. Výsledek je spíš domácký, než moderní či elegantní. Přiznávám, že na spodních větvích dokonce bývají zavěšené stejně lesklé kuličky plastové - to kvůli mávajícím psím ocasům a nenechavým ručkám malých dětí.
Někdy zatoužím po změně směrem k eleganci, ne že ne. Ale nakonec ji vlastně nikdy nechci zrealizovat. Ať se na to dívám z kterékoliv strany, vychází mi jediné - jsem prostě taková nenapravitelná vánoční straka.
Související
-
Dagmar Ruščáková: Na křídlech fantazie
Poslouchala jsem kvíkání animovaných hlásků z obýváku a bylo mi jasné, že tomu brzy udělám konec. Babička nebabička, mám zakódované, že to se dětem povoluje jen na chvíli.
-
Dagmar Ruščáková: Na bruslích
Sviš, svuš, křup, křup odrážejí se brusle od ledu. Je určitě patnáct stupňů pod nulou, naoranžovělé slunce visí nízko nad obzorem, kolem je ticho a tajemno.
-
Dagmar Ruščáková: Padá hvězda
Říká se: „Padá hvězda, něco si přej!“ A já bych chtěla, abyste si v duchu hvězdu představili a… schválně… co byste si přáli právě teď? Víte? Nevíte? Nemůžete se rozhodnout?
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
