Déšť

11. srpen 2005

Včera jsem mluvil o mracích a oblacích, dnes nutně musí přijít na řadu déšť, tedy jak učeně praví slovník: "vodní kapky padající z mračen k zemi (druh meteorologických srážek)". Citát z Pavla Eisnera obvykle čtu někde před koncem svých povídání, tentokrát jím začnu:

"Česká zvláštnost: přináležité sloveso dštíti se specializovalo (téměř) jen na význam biblický - dštíti oheň a síru. Takže k dešti není slovesného protějšku od téhož kmene a s týmž významem... Proto se nedivte cizinci, řekne-li snad, že déšť dští nebo že prš (vyslov perš) prší (perší)" Ano, slovo déšť je od dštít, ale toto sloveso se o dešti dnes už nepoužívá. Jde o slova všeslovanská, praslovansky se déšť řeklo džďž, což asi pochází z indoevropské složeniny dus-dju, tedy špatný den. Když prší, je to špatný den, tomu rozumíme, zvlášť když jsme někde pod stanem a máme mokré všechno včetně zápalek. Ale že deštivý den byl špatný i pro staré Indoevropany, přece jen trochu udivuje. Déšť je pro přírodu po všech stránkách dobrá věc a naši předkové byli s přírodou tak spojeni, že na ni byli odkázáni, takže co bylo dobré pro přírodu, mělo by být dobré i pro ně. Václav Machek ve svém etymologickém slovníku toto záhadu vysvětluje tak, že původní indoevropské slovo označovalo déšť trvalý, celodenní, drobný, takový, který člověku zabraňuje pracovat venku. A to, že nemohli venku pracovat, bylo pro naše předky špatné, ne samotný déšť. Machek ještě podotýká, že prudkému, přívalovému, krátkému dešti naši předkové říkali tuča.

Michal Novotný

Vraťme se ještě k Pavlu Eisnerovi, citát, kterým jsem dnes začal, ještě pokračuje a také stojí za přečtení: "Chtěl jsem však podotknout něco jiného. Chtěl jsem upozornit na plurál deště. V horách spadly velké deště... Obávám se, že si nejsme dost vědomi krásy tohoto množného čísla, šíře tohoto přírodního vidění... Deště - co je v tom prostinkém plurálu po stránce pojmově obsahové, může mnohý jiný jazyk vyjádřit jen složeninou; a co je v tom plurálu mohutného, živelného, svíravého, to nedovede vyjádřit vůbec."

Náměty, dotazy a připomínky mi můžete posílat na e-mailovou adresu michal.novotny@rozhlas.cz

autor: Michal Novotný
Spustit audio

E-shop Českého rozhlasu

Když vás chytne klasika, nikdy vás už nepustí. I kdybyste se před ní plazili.

Petr Král, hudební dramaturg a moderátor Českého rozhlasu

Nebojte se klasiky!

Nebojte se klasiky!

Koupit

Bum, řach, prásk, křup, vrz, chrum, švuňk, cink. Už chápete? Bicí! Který nástroj vypadá jako obří hrnec ze školní jídelny potažený látkou? Ano, tympán! A který připomíná kuchyňské police? A který zní jako struhadlo? A který jako cinkání skleničkami? A který zní jako vítr?