Erdogan použil vstup Švédska do NATO k rozšíření manévrovací pozice. EU se k Turecku chová neférově, říká politoložka

Čtěte také

iROZHLAS

Prezident Erdogan vytěžil ze situace maximum, říká generálporučík Macko o vstupu Švédska do NATO

Turecký prezident Erdogan včera před odletem na summit NATO řekl, že turecký parlament rozhodne o vstupu Švédska do aliance až po obnovení přístupových rozhovorů do EU. Následně večer při jednání s šéfem NATO Jensem Stoltenbergem slíbil, že ratifikaci švédského vstupu do NATO předloží parlamentu co nejdříve. Dá se brát toto poslední stanovisko jako definitivní, nebo se ještě může během dalších hodin nebo dnů změnit?

Myslím, že ohledně Švédska se už nic měnit nebude. Ono by to nevypadalo ani dobře z pohledu Erdogana, kdyby ta slova nějak zpochybnil nebo kdyby parlament hlasoval jinak, což je krajně nepravděpodobné s tím, že tam má naprosto jasnou většinu.

Jak si jako znalkyně Turecka, která dlouhá léta působila na univerzitě v Istanbulu, vysvětlujete tu včerejší změnu postoje během několika hodin?

Myslím, že ten postoj mu byl jasný už dávno před tím. On věděl, jakým způsobem se rozhodne. A to, že se vyjadřoval jinak, je věc, která u něj není nezvyklá. Vidíme to už poněkolikáté. Bylo to vidět i na případě Finska, kdy se dlouho tvářil jako někdo, kdo se ještě rozhoduje a tím si rozšiřuje manévrovací pozici, kterou má. Je to naprosto v souladu s tím, jakým způsobem funguje diplomacie.

Je zcela logické, že se z toho snažil získat co nejvíce. Ale právě to, jakým směrem se ubírala jeho rétorika v posledních dnech před summitem, z toho úhlu pohledu je třeba chápat včerejší vyjádření týkající se EU jako věc, která měla úplně změnit pohled a stočit zájem veřejnosti a médií k tomu, co řekl včera. A tím pádem dostat na vedlejší kolej jeho dřívější výtky vůči Švédsku.

Bývalý nejvyšší zástupce Slovenska ve strukturách NATO generál Pavel Macko v dnešních hlavních poledních zprávách Radiožurnálu a ČRo Plus mluvil o tom, že Erdoganovi se tím natahováním podařilo donutit Švédsko k ústupkům, že ze situace vytěžil maximum. Vidíte to stejně?

Čtěte také

iROZHLAS

Už zbývá jen Maďarsko. Turecko pošle žádost Švédska o vstup do NATO parlamentu, řekl Stoltenberg

Určitě z pohledu toho, co vyžadoval po Švédsku, se mu podařilo do značné míry dosáhnout toho, co chtěl. On toho chtěl samozřejmě víc, ale pravděpodobně celou dobu věděl, že toho dosáhnout nemůže, protože jsou tam dané jasné limity. Švédsko je demokratická země a právní stát, kde jsou rozdělené všechny tři moci, a tedy nemůže chtít, aby soudy rozhodovaly tak, jak on by si přál.

A on to samozřejmě ví, ale stejně důležitou roli potom hrály vztahy se Spojenými státy, které jsou pravděpodobně tím nejdůležitějším hráčem, který potom tlačí na Turecko, aby na summitu už svoje výtky vůči Švédsku zastavilo. Takže rozhodně v tom velmi důležitou roli hrály Spojené státy a snaha Turecka získat náhradní díly, případně další stíhačky F-16.

Když se vrátím ke včerejšímu požadavku tureckého prezidenta, aby EU obnovila přístupová jednání s jeho zemí, je to pro Turecko a prezidenta Erdogana opravdu reálná priorita? Opravdu je jeho skutečným cílem, aby Turecko vstoupilo do EU?

Čtěte také

iROZHLAS

Erdogan klade podmínky. Za souhlas se vstupem Švédska do NATO chce vstup Turecka do Evropské unie

V této chvíli je určitě jeho velmi důležitým cílem obnovit důvěru západních kapitálových trhů a tím pomoci turecké ekonomice, které je na tom velmi špatně. Po volbách je v Turecku tendence vrátit se k normální ortodoxní ekonomické politice, i když také omezeným způsobem, protože přece jen Turecko čekají místní volby příští rok na jaře. A jedním z těch velmi důležitých kroků je právě obnova důvěry západních zemí, západních společností a firem. Ale právě nejdůležitější je důvěra kapitálových trhů.

A to, že by se nastartoval proces, který už v podstatě sedm let spí, by mohlo tu důvěru znovu vrátit. Erdogan nikdy neřekl nic jiného, vždy opakuje to stejné, že si Turecko přeje být členskou zemí EU. To, že kroky, které sám provedl na politické úrovni vedly k zastavení jednání, samozřejmě vůbec nepřiznává. Ale to jsou ty reálné kroky. Takže on drží v ruce karty k tomu, aby se ten proces mohl obnovit. Na druhou stranu není správné, že ve všech posledních dokumentech, které máme k rozšíření EU, teď se o tom hodně mluví právě s ohledem na Ukrajinu, se mluví o oživení procesu na západním Balkáně. Mluví se právě o Ukrajině a Turecko tam vůbec není zmíněno.

Není správné, že v posledních dokumentech o rozšíření EU není Turecko vůbec zmíněno.

Při proslovu, který měla Ursula von der Leyen na summitu Globsec v květnu na Slovensku mluvila hodně o rozšíření jako způsobů stabilizace rozšířené bezpečnosti EU, ale Turecko tam nebylo zmíněno ani jednou. A to je věc, která je velmi problematická. Turecko je kandidátskou zemí na rozdíl třeba od řady zemí, o kterých tam ona mluvila. A to, že je ten proces zastaven rozhodně reflektuje proces de-demokratizace Turecka.

Ale zároveň je to věc, která má velkou dodnes podporu turecké veřejnosti, která je zásadní pro některé demokratické opoziční síly, pro spoustu tureckých nevládních organizací, které se snaží implementovat některé evropské politiky, ačkoli třeba o těch kapitolách se vůbec nejedná nebo dokonce nejsou ani otevřené.

Čtěte také

iROZHLAS

Ukrajina si zaslouží stát se členem NATO, prohlásil turecký prezident Erdogan

Včerejší prohlášení, kdy se pokusil Erdogan podmínit ratifikaci toho, že Švédsko vstoupí do NATO, právě obnovení přístupových jednání s EU nevyšlo. Na druhé straně turecký prezident má další možný nástroj k tlaku nebo možná vydírání směrem k EU. A tím nástrojem jsou miliony uprchlíků. Dá se očekávat, že by tuto kartu mohl použít?

Já nerada slyším to slovo vydírání, protože faktem je, že Turecko dnes hostí největší množství uprchlíků na světě a že to je obrovský tlak na zdroje. A když se o vydírání mluví z Evropy, tak mi to přijde, že to není úplně fér, protože jsme vlastně udělali naprosté minimum k tomu, abychom s tím Turecku pomohli, protože migrační dohoda z roku 2016 prostě není naplňována.

Evropa udělala naprosté minimum, aby Turecku pomohla s největším množstvím uprchlíků na světě.

K přebírání uprchlíků z Turecka nedochází skoro vůbec, takže je to samozřejmě karta, která je velmi důležitá. Nakonec ona je velmi důležitá i pro samotné Turecko a pro turecké voliče. Jediná cesta, která z toho bude, je, aby EU měla dlouhodobější strategii, jak reagovat na případné migrační vlny a spolupracovat s těmi státy, které jsou buď těmi tranzitními zeměmi anebo odkud ti uprchlíci přichází. 

Tématem probíhajícího summitu NATO je samozřejmě Ukrajina. Turecký prezident se už minulý týden při jednání s ukrajinským prezidentem vyslovil pro přijetí Ukrajiny do NATO. Dá se to brát vážně?

Určitě ano. Turecko je dlouhodobým spojencem Ukrajiny. Vztahy mezi oběma zeměmi byly dobré již od počátku tohoto tisíciletí, celou dobu, kdy byl Erdogan u vlády, ale vlastně i předtím. A Turecko bylo rozhodně jedním z klíčových spojenců Ukrajiny i po invazi na Krym.

Jak se změnily vztahy Turecka, Ruska a Ukrajiny? A je Turecko připraveno na vstup do EU? Poslechněte si celý rozhovor.