Ferina

12. květen 2004

Námět pro dnešní rubriku mi dodal posluchač křestním jménem Daniel - příjmení jsem z e-mailové adresy nepochopil. Důležité je, že posluchače zajímal výraz ferina a že toto slovo je opravdu pozoruhodné. Zabýval se jím už Karel Čapek v jednom ze svých sloupků Ze života slov, který vyšel v listopadu 1933 v Lidových novinách. Čapek napsal: "Ferina připomíná latinské ferinus (zvířecí, šelmí); ferina a šelma je tedy totéž." Což se současnému uživateli češtiny příliš nezdá. My dnes mezi významy slov šelma a ferina rovnítko neklademe.

Etymolog Václav Machek si původem slova ferina nebyl úplně jistý, ale měl stejný nápad jako Čapek. Napsal: "Původ i vývoj významu nejasný. Z latiny (ferinus=zvířecí, divoký)..." a za poslední větu přidal otazník. Současný autor Jiří Rejzek je na tom podobně. Píše: "Snad od latinského ferina, zvěř, zvěřina, ferinus, zvířecí, divoký; vývoj významu je však nejasný."

Michal Novotný

Rozpaky nad ferinou vzbuzuje skutečnost, že slovo skoro nepochybně pochází od latinského šelma, zvíře, jeho dnešní význam je však jiný. Ferina není nadávka, ferina je v podstatě laskavé hodnocení například sympatických kluků. Ale podívejme se na obě slova do Slovníku spisovného jazyka českého. Pod heslem ferina najdeme toto vysvětlení: "expresívně čtverák, chytrák, šelma, šibal, taškář, filuta". Šelmu tedy slovník sice uvádí, ale ze souvislosti vyplývá, že určitě nejde o "dravého savce" ani o "zlého, ničemného člověka", což jsou významy výrazu šelma, které slovník uvádí jako základní. Pokud je ferina šelma, pak jde o šelmu uvedenou ve slovníku až na třetím místě, tedy o "chytrého a vtipného člověka".

Jenže to jsme dostali ke stejnému problému. Co má šelma společného s chytrostí a vtipností? Myslím, že klíč je ve starých francouzských bajkách o lišce, postupně pospojovaných do eposu, kterému se říká Román o Lišákovi. Hrdinou tohoto díla bylo zvíře vtipné, chytré až lstivé. Vyprávění o něm byla tak oblíbená, že překročila hranice Francie a přes Nizozemsko se dostala do Německa a odtud k nám. Nešlo o překlady, ale o varianty. Německé napsal sám Goethe a české přítel Boženy Němcové František Matouš Klácel. Lišáka, kterému Němci říkali Reineck, Klácel pojmenoval původem latinským slovem ferina. Klácelovo dílko se jmenovalo Ferina Lišák z Kuliferdy a na Klukově čili Kratičká historie zlopověstných kousků starého Reinecka. Nevím, jestli si Klácel slovo ferina jako jméno pro chytrou a vtipnou liškou vymyslel, určitě ho tak zpopularizoval, že v jazyce žije dodnes.

Náměty, dotazy a připomínky mi můžete posílat na e-mailovou adresu michal.novotny@rozhlas.cz.

autor: Michal Novotný
Spustit audio

E-shop Českého rozhlasu

Děsivá freska válečné krajiny, u které se nepřestávám smát.

Petr Gojda, slovesný dramaturg, Centrum výroby Českého rozhlasu

Osudy dobrého vojáka Švejka

Osudy dobrého vojáka Švejka KOMPLET

Koupit

Pro jedny šťastný blb a ignorant, pro druhé vychytralý šašek. Pro nadporučíka Lukáše boží dobytek. Pro jedny ikona totálního odcizení a nihilismu, pro jiné bojovník proti válce, pro další anti světec a antihrdina. Čte Oldřich Kaiser