Frmol
Když máme frmol, máme spěch, shon, jsme v chaotické situaci. Slovník spisovného jazyka českého jako synonyma pro frmol uvádí ještě také výrazy zmatek, poprask, pobouření. Pokud vás někdy napadla otázka, jak tohle zvučné české slovo vzniklo, jste na tom stejně jako spisovatel Karel Čapek před sedmdesáti lety. Ten v jednom ze svých sloupků Ze života slov, které uveřejňoval v tehdejších Lidových novinách, položil prostou otázku "a z čeho vzniklo slovo frmol?" A hned za necelý týden si na ni odpověděl sám.
Podíval se do Jungmannova slovníku, kde našel výraz chrmol, který ztotožnil s dnešním frmolem. O chomolu se Čapek dověděl, že "chrmol je omylem psáno místo chomol, to jest chumel: což znamená vítr, hromada, spletený houfec, tlačenice neboli, jak se dnes říká, frmol." I když tady často říkám, že Karel Čapek se ve svých etymologiích uveřejňovaných ve sloupcích Ze života slova mýlil, že dnešní věda se na věc dívá jinak, tentokrát se slavný spisovatel strefil nebo lépe řečeno jeho teorie o původu slova frmol je stejná jako teorie současných odborníků, etymologů.
Také v nejnovějším Rejzkově etymologickém slovníku se uvádí souvislost frmolu s bouří, bouřlivým větrem staročesky zvaným chomol. To je slovo, z něhož vznikl i výraz chumel, původně, jak píše etymolog Václav Machek, s prachem se točící vítr, pak přeneseně rvačka na trhu o zboží a nakonec "pohybující se houf něčeho zmotaného (včel, bojujících lidí, suchého listí unášeného větrem". Z původního významu slova chumel, tedy točící se vítr vzniklo i sloveso chumelit se, které používáme o sněžení. Ještě zbývá odpovědět na otázku, jak se do slova frmol dostala na jeho počátek hláska f místo původního ch. Jan Rejzek píše, že tu sehrálo roli sloveso frčet.
Náměty, dotazy a připomínky mi můžete posílat na e-mailovou adresu michal.novotny@rozhlas.cz
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
