GOLEM

O tom, co či kdo byl Golem se můžeme poučit leckde. Psali o něm Jirásek, Josef Svátek, Gustav Meyerink, Egon Erwin Kisch, Voskovec a Werich suše předpokládali, že Golema všichni známe tu, a kdybychom snad zapomněli, některá z televizí nám o Vánocích všechno připomene filmem o císaři a pekaři. Nejznámější verze legendy o Golemovi říká, že tohoto umělého člověka z hlíny stvořil známý Rabi Jehuda Löw ben Becalel, což je historická postava, židovský spisovatel známý pod jménem Maharal, který mimo jiné působil i v Praze jako rabín. Golema bylo možné oživit takzvaným šémem, což bylo na papírku či destičce napsané Boží jméno. Golem pak pracoval a sloužil, když mu šém byl odňat, změnil se v masu hliněné hmoty. A když mu jednou odňat nebyl, Golem se takříkajíc zbláznil a začal ničit všechno kolem sebe. Tato nejznámější verze legendy o Golemovi, je, jak se dočítáme v knížce Tomáše Pěkného Historie Židů v Čechách a na Moravě, překvapivě mladá. Prvně byla uveřejněna až v polovině 19. století ve sbírce židovských pověstí Sippurim, odkud ji čerpali zmínění autoři. Což ale neznamená, že by legenda o umělém člověku Golemovi byla takhle mladá. V odlišných podobách a verzích je naopak hodně stará. Slovo golem v souvislosti s umělým člověkem použil autor jednoho ze základních děl židovské mystiky už někdy počátkem 13. století. Ostatně slovo golem se objevuje už ve Starém zákoně, a to ve významu zárodek či beztvará věc dosud nezformovaná do vyhraněné podoby.

Takže nejen že populární Rabi Löw nemohl mít s Golemem - existujícím v legendách už dávno předtím, než se rabi narodil - nic společného, také slovo golem nemůže pocházet ze staročeského holemý, statný, ani z českého holomek, jak se mnohde dočteme. Pravdivá je verze, kterou uvádí v Čechách narozená izraelská novinářka Ruth Bondyová v nedávno vydané knížce Mezi námi řečeno. Že totiž pojmenování Golema je z hebrejského golem: kukla hmyzu, beztvará hmota a také nešika.