Hana Petráková, vedoucí Linky bezpečí

29. červen 2010

Hostem pořadu v úterý 29. června 2010 byla vedoucí Linky bezpečí. Moderátor Tomáš Pancíř se bude zajímat o četnost hovorů na krizové telefonní linky v závěru školního roku, nejčastější témata telefonátů, základní pravidla pro komunikaci s dětmi, zeptá se také na fungování a financování Linky bezpečí.

Tomáš PANCÍŘ, moderátor
--------------------
Hezký den, posloucháte Český rozhlas Region. Začíná další vydání pořadu K věci. Naším dnešním hostem je vedoucí Linky bezpečí Hana Petráková, dobrý den, vítejte u nás.

Hana PETRÁKOVÁ, vedoucí Linky bezpečí
--------------------
Dobrý den.

Tomáš PANCÍŘ, moderátor
--------------------
Proč jste tady, to je nabíledni, je konec školního roku. Jak moc je to pro vás hektické období, o kolik víc dětí volá na konci školního roku na Linku bezpečí než po celý rok?

Hana PETRÁKOVÁ, vedoucí Linky bezpečí
--------------------
Tak dětí jako takových nevolá víc, ale co se mění, tak je struktura témat, se kterými se na nás děti obracejí. Takže právě narůstá počet hovorů na téma škola, nejenom vysvědčení, ale obecně školní problematiku.

Tomáš PANCÍŘ, moderátor
--------------------
Ale jinak tedy ten celkový počet volajících dětí se nemění?

Hana PETRÁKOVÁ, vedoucí Linky bezpečí
--------------------
Ten se nemění, ten zůstává zhruba stejný, protože je to dané samozřejmě i našimi kapacitami, kolik jsme schopni těch hovorů přijmout, takže ten počet není nijak dramaticky vyšší. Ale co se mění, tak je opravdu struktura těch hovorů. Takže volá víc dětí, které trápí škola, vysvědčení samozřejmě, strach z reakce rodičů, vztahy s učitelem, všechno možné, co se týká školy.

Tomáš PANCÍŘ, moderátor
--------------------
Přesně na to jsem se chtěl zeptat, jestli ten nápor je tak velký, protože na druhou stranu, když se třeba budeme bavit o známkách, tak předpokládám, že rodiče za toho půlroku mají šanci podívat se někdy do žákovské knížky. Takže to vysvědčení by zase nemělo být tak velkým překvapením pro ně. Co jsou tedy ty nejčastější konkrétní problémy, proč děti v souvislosti se školou volají právě okolo 30. června?

Hana PETRÁKOVÁ, vedoucí Linky bezpečí
--------------------
Přesně jak jste řekl, není to úplně nejčastěji to vysvědčení jako, jako takové přímo samotné. Ale právě především ta obava, jak na to vysvědčení zareagují rodiče. Takže ty děti vlastně neřeší až tolik ty známky. Tam pravděpodobně jsou schopné se s nimi vyrovnat poměrně snadno, pokud mají jistotu, že ty známky přijmou nějak dobře ti jejich nejbližší, tedy především ti rodiče. Takže co je úplně nejčastější téma právě v souvislosti se školní problematikou, je právě strach a obavy z reakce rodičů, vztah s učitelem a problémy s učivem v době, kdy právě se uzavírají známky, řeší se čtvrtletí, potom uzavírání klasifikace a objevují se tam taky vlastně problémy ve školním kolektivu.

Tomáš PANCÍŘ, moderátor
--------------------
Když se vrátíme k tomu základnímu, co je tedy v těchto dnech aktuální vysvědčení, jakou máte radu pro děti? Ono to byste spíš měli poradit rodičům, když ty děti se bojí, jak rodiče zareagují.

Hana PETRÁKOVÁ, vedoucí Linky bezpečí
--------------------
Ideálně samozřejmě, ideální by bylo, kdyby rodiče se o známky dětí zajímali v průběhu celého školního roku právě tak, aby pro ně potom ty výsledky nebyly překvapení, protože samozřejmě reagovat na něco, na co nejsme připraveni, je vždycky těžší, než vědět, s čím už to dítě domů přijde. Pro děti je v podstatě rada velmi podobná. Zkusit těm rodičům ty výsledky říkat, říct jim o tom, jak si myslí, že to vysvědčení dopadne, aby to právě nebylo nemilé překvapení ani pro jednu stranu. A to samozřejmě jde ve chvíli, kdy se to dítě opravdu nebojí těch rodičů. Ve chvíli, kdy opravdu tam je nějaký strach z nějakého nepřiměřeného trestu z nadávek, z ponižování nebo i z nějakého fyzického trestu, tak se samozřejmě snažíme s dětmi najít nějakého spojence, který mu s tím může pomoct, někoho v rodině, někoho ve škole, kdo se jich zastane, kdo to pomůže rodičům vysvětlit. A v případě, že samozřejmě by hrozilo opravdu nějaké nebezpečí, tak pak je možnost kdykoliv se obrátit třeba na policii, na sociální pracovnici, anebo ideálně na Linku bezpečí, kde my těm dětem můžeme s tímhle vším pomoci.

Tomáš PANCÍŘ, moderátor
--------------------
Jak často tohle se stává, že byste třeba museli kontaktovat policii, že skutečně ta situace je tak zásadní, že dětem bezprostředně hrozí třeba nějaký fyzický útok rodičů?

Hana PETRÁKOVÁ, vedoucí Linky bezpečí
--------------------
V souvislosti s vysvědčením to neštěstí není příliš často, ale jinak obecně zhruba 100 případů za rok je takových, kdy jsme nucení kontaktovat nějakou další instituci, která okamžitě může pomoci dítěti v nějaké situaci, kdy je ohrožené.

Tomáš PANCÍŘ, moderátor
--------------------
Sledujete i potom, co se děje, když k tomuhle zásahu jste donuceni, tak jestli třeba těm dětem se to nevrátí za půl roku, za rok, za dva roky od těch rodičů?

Hana PETRÁKOVÁ, vedoucí Linky bezpečí
--------------------
Takhle dlouho bohužel ty případy nesledujeme, protože ani v podstatě ze zákona nemáme právo na tyhle informace. My zprostředkováváme tu první pomoc. Ale samozřejmě v té bezprostřední době po tom, co tomu dítěti tu takovouhle pomoc nabízíme, tak ty odborníky kontaktujeme a ptá se, jak to dopadlo, jestli se s dítětem dohledali, jestli převzali třeba sociální pracovníci tu rodinu do své péče a budou tu situaci nějak dále řešit a jak, a pak už je to tedy na nich.

Tomáš PANCÍŘ, moderátor
--------------------
Ještě k tomu vysvědčení u těch dětí, které volají kvůli vysvědčení, jsou to skutečně pětkaři, anebo vám třeba volají i dvojkaři, kteří jsou vychováváni k takovému perfekcionismu, že jim i ty dvojky vadí?

Hana PETRÁKOVÁ, vedoucí Linky bezpečí
--------------------
Zdaleka to nejsou jenom pětkaři, spíš dvojkaři asi také úplně ne, ale velmi často se objevují děti, které třeba dostanou jednu trojku a je to najednou jako veliký zásah do toho vysvědčení, není to to vyznamenání, je to pro tu rodinu nějaké zklamání a bývají to právě většinou rodiny, které tlačí na ten výkon, kde je pro ně ten výkon hodně důležitý, chtějí, aby to dítě bylo co nejúspěšnější a tohle je pro ně veliké zklamání.

Tomáš PANCÍŘ, moderátor
--------------------
Jak staré děti nejčastěji kvůli vysvědčení volají?

Hana PETRÁKOVÁ, vedoucí Linky bezpečí
--------------------
Obecně na Linku bezpečí volají nejčastěji děti ve věku mezi 12 až 14 roky, takže i v souvislosti s tím vysvědčením nám volají nejčastěji tyto děti. Někdy to jsou samozřejmě mladší děti a někdy se naopak objevují starší v souvislosti třeba i s maturitou nebo s přijímačkami na vysokou školu a podobně.

Tomáš PANCÍŘ, moderátor
--------------------
My se k těm obecným věcem, které se netýkají vysvědčení, dostaneme za chvíli. A přece jenom ještě chvíli bych u těch vysvědčení zůstal. Už jsme říkali, že by častěji měli možná poradit rodičům. Volají třeba někdy i rodiče, že by chtěli poradit, jak se mají k tomu vysvědčení postavit?

Hana PETRÁKOVÁ, vedoucí Linky bezpečí
--------------------
Volají někdy i rodiče a my potom na Lince bezpečí, která je určená pouze a výhradně dětem, tak je odkazujeme na rodičovskou linku, což je vlastně další služba sdružení Linka bezpečí. Ta služba je samostatná a je právě určená dospělým volajícím, takže nejenom rodičům, ale i prarodičům, učitelům, sociálním pracovníkům, všem dospělým, kteří potřebují řešit něco, co se týká dětí, takže samozřejmě i vysvědčení. A ty kontakty je možné nalézt na našem webu.

Tomáš PANCÍŘ, moderátor
--------------------
Který určitě v průběhu pořadu ještě zopakujeme. Přesto tu obecnou radu možná můžeme říct i teď, pokud nějaká existuje. Jak to vyvážit, přece jenom když už dítě má špatné známky, dostane je potom i na vysvědčení, jak to vybalancovat, aby na jednu stranu ten rodič motivoval dítě, aby to dítě skutečně se snažilo v dalším pololetí, ale zase na druhou stranu aby ho nestresoval?

Hana PETRÁKOVÁ, vedoucí Linky bezpečí
--------------------
Tak ideální právě, jak už jsem říkala, sledovat ty výsledky v průběhu celého toho školního roku.

Tomáš PANCÍŘ, moderátor
--------------------
Ale i když v průběhu celého toho školního roku vidím, že to není úplně ideální, tak jak, jak se k tomu stavět?

Hana PETRÁKOVÁ, vedoucí Linky bezpečí
--------------------
Zkusit to právě řešit, zkusit zjistit, co se děje, jestli dítě potřebuje jenom pomoct s učením nebo je potřeba nějaké systematické doučování. Je samozřejmě možnost to zkonzultovat s pedagogy ve škole, kteří mají to dítě dennodenně před sebou a jsou možná schopni lépe odhadnout limity těch dětí, pokud jde o tu, o tu školu než rodiče. Pokud samozřejmě se děje něco, kdy dítě potřebuje opravdu specializovanou pomoc, například kvůli specifickým poruchám učení, tak neváhat se obrátit na odborníky v pedagogicko-psychických poradnách a hledat vlastně tu cestu, která tomuto dítěti pomůže nejlépe. Samozřejmě je také potřeba počítat s tím, že žádné neumí všechno. Takže je klidně možné, že v nějakém předmětu vyniká, v druhém ne i přesto, že se hodně snaží. A je to prostě pochopitelné, že nikdo nemůže umět všechno. Pokud už se přece jenom stane, že i v průběhu toho školního roku víme o tom, jak se dítě učí, známe ty jeho školní výsledky a přesto nás pak něco překvapí na tom vysvědčení, tak je samozřejmě možné zkusit si tu svoji reakci nějakým způsobem odložit, nezareagovat hned pod vlnou těch prvotních emocí, ale zkusit ty emoce zkusit trošku zpracovat. A pak třeba se s dítětem zkusit domluvit, zase co se stalo, co bylo příčinou toho neúspěchu, co by mu mohlo pomoci. A nezapomenout určitě to dítě pochválit za to, co se naopak povedlo. To je hodně důležité.

Tomáš PANCÍŘ, moderátor
--------------------
Hostem dnešního pořadu K věci je vedoucí Linky bezpečí Hana Petráková. Pojďme tedy teď od vysvědčení obecně k dalším problémům, se kterými se děti na vás obracejí. My už jsme říkali, že volají nejčastěji děti mezi 12 a 14 lety. Dokdy vůbec mohou volat, dokdy ve vašem pojetí jsou děti?

Hana PETRÁKOVÁ, vedoucí Linky bezpečí
--------------------
Tak obecně jsou to děti do 18 let, ale v případě, že se jedná o studenty, kteří studují denní studium na střední škole i na vysoké, tak hovoříme s dětmi nebo mladými lidmi až do 26 let.

Tomáš PANCÍŘ, moderátor
--------------------
Už jsme říkali, že záležitosti se školou za vysvědčení jsou menšinou. Co je ta většina, proč volají děti nejčastěji?

Hana PETRÁKOVÁ, vedoucí Linky bezpečí
--------------------
Úplně nejčastěji děti volají kvůli vztahům, kvůli vztahovým problémům, a to jednak kvůli vztahům v rodině, kvůli vztahům partnerským, problémům s láskou a kvůli vztahům vrstevnickým. To jsou takové 3 nejčastější tématické skupiny, se kterými se na nás děti obracejí.

Tomáš PANCÍŘ, moderátor
--------------------
Mění se to v průběhu let, vy už více než 15 let poskytujete tyhle ty služby, proměnilo se tu za dobu?

Hana PETRÁKOVÁ, vedoucí Linky bezpečí
--------------------
Prakticky ne, tyhle ty 3 hlavní témata zůstávají pořád na těch prvních místech.

Tomáš PANCÍŘ, moderátor
--------------------
A poměr mezi nimi třeba?

Hana PETRÁKOVÁ, vedoucí Linky bezpečí
--------------------
A poměr mezi nimi je hodně, hodně blízký, hodně podobný. Občas se stane, že některý rok převážejí rodinné vztahy, některý rok naopak ty vztahy s láskou, s partnerstvím, ale v podstatě to zůstává velmi vyrovnané.

Tomáš PANCÍŘ, moderátor
--------------------
Jsou kromě tedy toho vysvědčení nějaká období, kdy děti volají více nebo kdy se některé z těch problémů více kumulují?

Hana PETRÁKOVÁ, vedoucí Linky bezpečí
--------------------
Spíš tak, že se opravdu objevují častěji různá témata v průběhu právě roku.

Tomáš PANCÍŘ, moderátor
--------------------
Třeba láska v květnu.

Hana PETRÁKOVÁ, vedoucí Linky bezpečí
--------------------
Spíš o prázdninách, v létě, spíš ty letní lásky teď bývají častější. Právě třeba školní problematika naopak o prázdninách téměř mizí, ta tam vůbec není. Ale je zajímavé sledovat, jak třeba úderem července v podstatě zmizí téma školy ve voláních na Linku bezpečí a s koncem srpna už se zase objevuje, objevují se častěji i třeba témata, které se týkají šikany. Právě na konci prázdnin tak, jak se zase blíží ta škola. Takže to je možné vysledovat. Hodně narůstá vlastně počet hovorů na téma právě rodinné vztahy třeba v době léta, kdy rodiny spolu tráví dovolenou. Nebo v době vánočních svátků, kdy se zase je to nějakým způsobem zátěžové období pro rodiny. Takže tam potom se vlastně mění to zastoupení těch témat.

Tomáš PANCÍŘ, moderátor
--------------------
Ještě u školy chvíli, jak často si stěžují třeba děti na učitele? A mění se to, jsou lepší učitelé, než byli třeba před 15 lety v tomto směru?

Hana PETRÁKOVÁ, vedoucí Linky bezpečí
--------------------
To si úplně netroufnu říct, jestli jsou lepší učitelé, nebo ne. Ale děti ne snad, že by si na učitele nějak stěžovali, ale volají a není to úplně výjimečné téma, že volají právě v době, kdy třeba se uzavírá klasifikace, že mají pocit, že nejsou spravedlivě ohodnocení, že učitel někomu nadržuje, že oni se snaží a přesto nedostanou vlastně známku, jakou by měly.

Tomáš PANCÍŘ, moderátor
--------------------
Hodně se píše také o šikaně. Je šikany více, pokud můžete soudit podle telefonátů?

Hana PETRÁKOVÁ, vedoucí Linky bezpečí
--------------------
Počet hovorů na téma šikana nám roste každoročně a především se to týká šikany právě ve škole, ve školním prostředí. A nově od roku 2007, kdy jsme vlastně začali sledovat téma internetu v souvislosti s tím, že jsme součástí projektu evropského saferinternet.cz, tak se objevuje i téma kyberšikany.

Tomáš PANCÍŘ, moderátor
--------------------
V jaké míře?

Hana PETRÁKOVÁ, vedoucí Linky bezpečí
--------------------
Ta kyberšikana zatím není příliš častá, což možná souvisí i s tím, že zatím není úplně kvalitní osvěta mezi dětmi právě na toto téma. Jinak téma šikany zastupuje zhruba 4 procenta ve všech těch dovoláních, které na Lince bezpečí máme, kterých je zhruba čtvrt milionu ročně.

Tomáš PANCÍŘ, moderátor
--------------------
Ty hovory dětí jsou anonymní. Není to někdy na škodu, není to někdy tak, že si říkáte, že kdyby přece jenom jste znali víc o tom dítěti, že byste mu mohli více pomoci?

Hana PETRÁKOVÁ, vedoucí Linky bezpečí
--------------------
Myslím si, že to na škodu není, protože primární je určitě ta možnost, aby se na nás děti mohli obrátit naprosto bezpečně a svobodně, aniž by se muselo bát, že budeme za něj řešit něco, co ono samo nechce. A vždycky je tam ta možnost, že pokud to to dítě uvítá, je to pro něj užitečné a bude s tím souhlasit, tak my mu tu pomoc můžeme zprostředkovat. Pokud nám samozřejmě bude chtít říci svoje jméno, odkud jde, kde bydlí, pak my můžeme opravdu kontaktovat nějaké další odborníky, kteří mu mohou pomoci.

Tomáš PANCÍŘ, moderátor
--------------------
Hostem pořadu K věci Českého rozhlasu Region zůstává vedoucí Linky bezpečí Hana Petráková. Pojďme teď vůbec k fungování Linky bezpečí. Kolik lidí, kolik konzultantů se střídá u těch telefonních linek?

Hana PETRÁKOVÁ, vedoucí Linky bezpečí
--------------------
Provoz Linky bezpečí zajišťuje zhruba 100 konzultantů tak, aby se vystřídali vlastně v rámci nepřetržitého provozu. Každou směnu navíc zajišťuje jeden takzvaný intervizor, což je vedoucí směny. A v průběhu denní doby se mění počet konzultantů přítomných ve službě a vlastně v průběhu dopoledne je těch konzultantů méně, protože jsou děti ve škole, takže méně volají. Odpoledne naopak ten počet konzultantů narůstá. A v jedné chvíle může být na té službě přítomno maximálně 8 lidí, kteří vlastně nepřetržitě zvedají telefony a zajišťují pomoc dětem.

Tomáš PANCÍŘ, moderátor
--------------------
Jak dlouho mimochodem trvá třeba takový průměrný telefonát s dítětem, které se k vám dovolá?

Hana PETRÁKOVÁ, vedoucí Linky bezpečí
--------------------
Průměrný telefonát u nás trvá zhruba 10 až 15 minut, což je hodně ovlivněno tím, že spousta telefonátů je kratičkých. Naopak ale v posledních letech hodně narůstá počet hovorů, které jsou delší a dosahují až jedné hodiny a více.

Tomáš PANCÍŘ, moderátor
--------------------
Což musí být určitě psychicky hodně náročné. Jakým tréninkem procházíte?

Hana PETRÁKOVÁ, vedoucí Linky bezpečí
--------------------
Každý konzultant, který u nás chce pracovat, tak musí vlastně dovršit věku alespoň 20 let, musí mít alespoň maturitní zkoušku a potom prochází psychologickým pohovorem, který pokud je úspěšný, tak ten člověk může být zařazený do výcviku. Ten výcvik je akreditovaný od ministerstva práce a sociálních věcí. Je v rozsahu 150 hodin a je to vlastně specializovaný výcvik v telefonické krizové intervenci. A na základě tohoto výcviku a zkoušky toho, jestli člověk zvládá vést ty hovory tak, jak by měl, tak teprve může konzultant začít pracovat na Lince bezpečí.

Tomáš PANCÍŘ, moderátor
--------------------
Kolik let se to dá vydržet ten nápor?

Hana PETRÁKOVÁ, vedoucí Linky bezpečí
--------------------
Záleží asi na tom, jak často člověk právě na tu služby chodí. My máme v průměru vlastně lidí na Lince bezpečí zhruba 2 až 3 roky, záleží na tom právě, jak často slouží. Záleží také na tom, jestli to jsou třeba studenti nebo maminky na mateřské dovolené. To všechno hraje roli.

Tomáš PANCÍŘ, moderátor
--------------------
Každopádně je to obdivuhodné tohle všechno unést, zůstat psychicky odolný. Ještě k jedné věci se určitě musíme dostat, a sice k financování. Pro děti ty hovory k vám jsou zadarmo?

Hana PETRÁKOVÁ, vedoucí Linky bezpečí
--------------------
Pro děti díky našemu generálnímu partnerovi jsou ty hovory zadarmo.

Tomáš PANCÍŘ, moderátor
--------------------
Což je dobrá zpráva, přesto ale náklady tam určitě nemalé jsou. Na kolik vyjde třeba za rok provoz Linky bezpečí?

Hana PETRÁKOVÁ, vedoucí Linky bezpečí
--------------------
Provoz Linky bezpečí vyjde za rok na více než 20 milionů.

Tomáš PANCÍŘ, moderátor
--------------------
Kde ty peníze berete kromě sponzorů?

Hana PETRÁKOVÁ, vedoucí Linky bezpečí
--------------------
Samozřejmě od státu, od ministerstvech, od krajů, od magistrátu v Praze, od sponzorů, jak už jste řekl, od nadací, od individuálních dárců, snažíme se mít i nějaké benefiční akce. Takže snažíme se vlastně získávat finance ze všech zdrojů, které prakticky existují.

Tomáš PANCÍŘ, moderátor
--------------------
Takže provoz je zajištěný, ale na druhou stranu možná bychom mohli naše posluchače motivovat k tomu, pokud by chtěli na tento projekt přispět, tak určitě mohou. Podrobnosti, předpokládám, budou na vašem webu.

Hana PETRÁKOVÁ, vedoucí Linky bezpečí
--------------------
Určitě. Podrobnosti najdou posluchači na našem webu www.linkabezpeci.cz. Je určitě možno poslat DMS a najdou tam vlastně posluchači i jiné možnosti, jak můžou přispět na chod Linky bezpečí.

Tomáš PANCÍŘ, moderátor
--------------------
Říká dnešní host pořadu K věci Českého rozhlasu Region vedoucí Linky bezpečí Hana Petráková. Díky, že jste byla tady u nás a přejeme, aby ten nápor letos kolem vysvědčení byl co nejmenší. Na shledanou.

Hana PETRÁKOVÁ, vedoucí Linky bezpečí
--------------------
Já děkuju taky.

Tomáš PANCÍŘ, moderátor
--------------------
Od mikrofonu se loučí Tomáš Pancíř.

autor: tsp
Spustit audio