Hermafrodit
Slovo hermafrodit se užívá jako odborný termín, ale můžeme ho zaslechnout i v běžné řeči. Když o někom řekneme, že je takový politický hermafrodit, ohodnotili jsme toho člověka, jako osobu nevyhraněnou, přiklánějící se hned k té, hned k jiné politické straně. Také obojetník se tomu nepříliš používaným slovem říká. Jako vědecký termín se výraz hermafrodit užívá především v biologii. Zde jde, cituji slovník cizích slov, o "organismus se znaky obou pohlaví" nebo jak podrobněji píše encyklopedie Universum o "organismus nesoucí samčí i samičí pohlavní orgány a produkující samčí a samičí gamety současně nebo v různých obdobích". Dodejme jednak, že gamety jsou pohlavní buňky, a za druhé, že jaksi normálními hermafrodity jsou hlemýždi a dešťovky. U lidí se hermafroditismus také může vyskytovat, ale mít zároveň vaječníky a varlata je hodně vzácná porucha. Častější je takzvaný pseudohermafroditismus, kdy se v jednom člověku populárně řečeno perou obě pohlaví.
Jak tušíte, původ slova hermafrodit najdeme ve starém Řecku. Mladík jménem Hermafrodítos byl synem boha obchodu, řečníků, vynálezců, zlodějů a atletů Herma a bohyně krásy a lásky Afrodíty, která sice byla Héfaistovou manželkou, ale děti měla nejen s Hermem, ale i s bohem vína Dionýsem, bohem války Areem, s ním měla potomků dokonce pět, také jeden smrtelník byl otcem jejího dítěte... Afrodíte byla nejen bohyní krásy, ona sama byla velmi pohledná. Ostatně také její syn Hermafrodítos byl neobyčejně krásný. Že to byl oboupohlavní tvor, jako by naznačovalo jeho jméno, složené ze jmen obou jeho rodičů.
Mytologie to však říká jinak. Hermafrodítos se stal hermafroditem až potom, co se do něj zamilovala nymfa Salmakis. Mladík se šel vykoupat do nymfina pramene, nymfa ho objala a požádala bohy, aby jejich dvě těla navěky spojili. Což oni učinili. Pozoruhodné je, že tím byl nakažen a současně se stal nakažlivým Salamakidin pramen. Kdo se z něj napil, stal se hermafroditem, i když většinou spíš zmíněným pseudohermafroditem. Muži se například začali chovat zženštile.
Náměty, dotazy a připomínky mi můžete posílat na e-mailovou adresu michal.novotny@rozhlas.cz.
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
