Hibschova jeskyně v Českém středohoří má několik chodeb i velký sál

K Hibschově jeskyni nás zavedl autor knihy Tajemství Českého středohoří Jiří Svoboda
České středohoří jeskyněmi příliš neoplývá. Na spočítání těch, které jsou registrovány jako speleologické objekty, by vám stačily prsty jedné ruky. Většinu jeskyní zde tvoří prostory, které vznikly rozpukáváním nebo zvětráváním neovulkanických hornin. Ale najde se tu i poměrně vzácná jeskyně v pískovci. Jmenuje se Hibschova.
Skalice u Litoměřic je dnes součástí obce Žitenice. Leží na úpatí Dlouhého vrchu a její malebné okolí nabízí turistům nevšední zážitky. Jedním z nich může být návštěva Hibschovy jeskyně, která je v tomto regionu unikátní svým složením, je totiž pískovcová.
Dlužno ale říci, že se na jejím vzniku nepodílela jen sama příroda, tedy pokud nepůjde jen o materiál. Kdysi se tu těžil stavební kámen a posléze i písek. Až v poslední fázi těžby byl provrtán a upraven do několika chodbiček pískovcový útvar na kraji lesa. Vznikl tak překvapivě rozsáhlý jeskyní komplex. Uvnitř systému je i větší prostor – sál.
Jeskyni si můžete s baterkou celkem pohodlně projít, obvykle tu najdete i držátka na svíčky. Terén není náročný ani nebezpečný, není kam spadnout. A pokud byste se v těch několika desítkách metrů přece jen ztratili, snadno se dovoláte.
Jeskyně má dva vchody. Ten nižší zdobí dva reliéfy lidských obličejů, dobře patrná je i pravděpodobně lví hlava. Hlavně zde ale najdete přebohatou sbírku nápisů všeho možného, dnes už v překrývajících se vrstvách. Pískovec je totiž velmi měkký a jak říká Jiří Svoboda, autor knihy Tajemství Českého středohoří, láká každého „tvůrce“ k tomu, aby v něm zanechal svou stopu.
Jeskyně dostala jméno po Josefu Emanuelu Hibschovi. Nejde přitom o žádného místního loupežníka nebo poustevníka, jak bývá u jeskyní zvykem. Byl to vědec evropského, možná i světového formátu.
Jako první důkladně geologicky zmapoval České středohoří. Jeho odborné práce se dodnes citují a využívají. Narodil se roku 1852 a už koncem 19. století si byl vědom nenahraditelnosti přírody. Zasloužil se o záchranu řady zajímavých skalních útvarů. Ještě za života se dočkal zřízení naučné stezky, která nesla jeho jméno. Jeskyně u Skalice na Litoměřicku je její součástí.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor


Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.