Horempádem

Naše příslovce je zjevně složené. První část horem jako bychom znali; jde rovněž o příslovce, které znamená "vrchem, horní částí". Druhá část - pádem - vypadá jako sedmý pád od slova pád, které má základní význam "pohyb shora dolů působený vlastní vahou". Když si zmíněné významy dosadíme do příslovce horempádem dostaneme něco jako vrchempadání, což nevypadá moc srozumitelně. Abychom se aspoň přiblížili k poznání, jak příslovce horempádem vzniklo, konstatujme nejdřív, že jeho druhá část skutečně pochází od slova pád ve významu pohyb. Tento výraz je všeslovanský, má indoevropský kořen a jako základ se objevuje ve skutečně velké spoustě českých slov. Jen namátkou: dopad, padací, odpad, nápad, západ, vpád, přepad, padák, ale i pádit, každopádně, spády, padouch a možná také paďour. O některých z těchto slov, která jsou pravděpodobně příbuzná s výrazem pád, si řekneme víc v příštích dnech, teď dokončeme pátrání po jazykovém zákulisí příslovce horempádem.

Michal Novotný

Druhá část je tedy ze slova pád ve významu pohyb, pokud jde o první, našel jsem v knihách tři možnosti. Podle jedné, která se objevila v časopise Naše řeč v roce 1921, se příslovcem horempádem původně vyjadřoval prudký pohyb nahoru a hned zase dolu. Horem, nahoru, pádem, dolu. Podle názoru, který je v Holubově a Lyerově slovníku tu jde o horu a horempádem pak znamená "jako když se padá z hory". A konečně třetí teorie, kterou jsem našel ve slovníku Machkově. Podle ní tu nejde o žádný hořejšek, vrch, ani o horu, ale o staročeské hormo, tedy horlivě, které souvisí se slovesem hořet. Pádem podle Machka bylo úprkem a slůvkem horempádem se označoval zvlášť horlivý úprk.

Náměty, dotazy a připomínky mi můžete posílat na e-mailovou adresu michal.novotny@rozhlas.cz.