Hrad Houska je jedním z nejtajemnějších českých hradů. Podle pověstí je bránou do pekel

6. říjen 2020

Hrad Houska, který stojí na pomezí Středočeského a Libereckého kraje, není ani největší, ani nejkrásnější, ani nejstarší. Ale určitě je jedním z nejtajemnějších českých hradů. Jeho druhé jméno je Brána do pekel. Najít ho v hlubokých hvozdech Chráněné krajinné oblasti Kokořínsko - Máchův kraj navíc není jen tak.

Dodnes není jasné, proč a vlastně ani kdy přesně byl původně gotický hrad postaven. Je doslova vrostlý do pískovcové skály a údajně stojí na puklině vedoucí do pekel nebo možná jiných dimenzí. Alespoň o tom hovoří pověsti, podle kterých ze skalní pukliny vylézala hovada pekelná.

Už v 9. století stávalo v lokalitě dnešního hradu dřevěné, později kamenné hradiště. Původně gotický hrad byl založen podle nejnovějších průzkumů v první polovině 13. století Přemyslem Otakarem II. Údjaně dříve než nedaleký hrad Bezděz. Zatímco účel Královského hradu Bezdězu je jasný, protože z dominantního vrchu bylo možné bránit obchodní stezku a čelit rozpínavosti sousedních Ronovců a Markvarticů, u Housky takový záměr hledají badatelé marně. Hrad byl ale dlouho považován za nedobytný.

První nádvoří

Hrad Houska během své existence zažil řadu stavebních úprav a také řadu majitelů. Václav II., pánové z Dubé, Jan ze Smiřic, Hrzánové z Harasova, Valdštejnové, Veronika ze Sulzu, Hypolita z Hofkirchenu, rod Kouniců, princezna Hohenlohe a hraběnka Andrássy.

Ze stavebních zásahů jsou nejpatrnější ty renesanční. Došlo dokonce k přepatření původní raně gotické kaple, a tak se až do roku 1928 oficiálně uvádělo, že hrad kapli nemá. Ta přitom patří k tomu nejcennějšímu, čím se hrad Houska může pochlubit. Hlavně díky středověkým nástěnným malbám, které zachycují mimo jiné boj archanděla Michaela se zlem. Druhou nejzajímavější částí hradu je Zelená komnata. Zdejší malby z přelomu 15. a 16. století zachycují i nejstarší známou podobu Housky.

Hrad je v současné době v soukromých rukou a veškeré peníze vybrané za vstupné putují do oprav. Potomci senátora a prezidenta Škodových závodů Josefa Šimonka, který hrad koupil v roce 1924, dostali hrad zpět v restituci ve velice zuboženém stavu. Před řáděním předchozích majitelů Housku totiž neochránily ani pekelné síly a nechybělo mnoho a hrad se začal přestavovat na sanatorium jedné ze socialistických chemiček. V říjnu a dubnu je hrad přístupný o víkendech, od května do konce září denně kromě pondělí.

Spustit audio