JOBOVKA

17. duben 2003

Regionální stanice Českého rozhlasu|foto:Aleš Vavřík

Přestože v českém národě už dávno nepanuje nějaká zvlášť velká vzdělanost pokud se Bible týče, spíš naopak, opravdu široké vrstvy vědí, co znamená z Bible pocházející slovní spojení Jobova zpráva a z něj vzniklé jednoslovné jobovka. Přesně řečeno je to tak, že všichni víme, co slovní spojení Jobova zpráva, zkráceně jobovka, znamená, méně z nás ví, že to souvisí s nějakým Jobem a ještě méně lidí tuší, že ten Job je biblická postava. Skoro nikdo pak neví, jak to s Jobem a jeho zprávami přesně v Bibli je.

Takže si to povězme. Jobova zpráva, zvěst, zkráceně jobovka, je zpráva špatná, nepříznivá. Ano, v Bibli, přesněji ve veršované Knize o Jobovi, která je součástí Bible, se vypráví o velmi zámožném člověku jménem Job, který náhle začal dostávat jednu špatnou zprávu za druhou. Ty zprávy byly celkem čtyři, a když Job dostal poslední, z bohatého člověka byl žebrák, ze šťastné hlavy velmi početné rodiny zcela osamělý muž. Takže to není tak, jak jste si pravděpodobně mysleli, že totiž Jobovy zprávy jsou zprávy, které někomu Job přinášel. Jobovy zprávy jsou zprávy, které Job dostával.

Michal Novotný

Ale odvyprávějme si ten příběh ve stručnosti celý. Job žil se svou ženou, deseti dětmi, početnou čeledí na svém statku a byl tak počestný a bohabojný, že se jím sám Hospodin chlubil Satanovi. Satan ovšem věc zpochybnil. Ona by bohabojnost a počestnost Joba přešla, kdyby nebyl tak bohatý, a kdyby neměl milující rodinu. Takže se Bůh a Satan vsadili a nic netušícího Joba začali zkoušet. První zpráva, kterou Job dostal, oznamovala, že nepřátelé odvedli část jeho dobytka. Vzápětí přišel posel se zprávou, že zbytek dobytka zničil oheň, který se snesl z nebe, další jak bychom dnes řekli jobovky hovořily o tom, vichřice strhla dům Jobova nejstaršího syna a zabila všechny jeho děti. A tak dále a tak dále. Když byl Job už úplně sám a bez majetku, onemocněl malomocenstvím, žil na smetišti, střepinami si stíral hnis a jen jeho věrný pes mu vylizoval rány. Job sice měl řekli bychom krizi a jednu chvíli si na svůj nespravedlivý osud začal stěžovat, ale v zásadě tu zkoušku, o níž nevěděl, že je to zkouška, se záviděníhodnou trpělivostí přežil. Hospodin ho za to odměnil ? uzdravil ho, dál mu víc majetku, než měl předtím, přesně "čtrnáct tisíc ovcí, šest tisíc velbloudů, jeden tisíc spřežení hovězího dobytka a jeden tisíc oslic". I nové děti se Jobovi narodily: sedm synů a šest dcer. Job pak žil ještě sto čtyřicet let. Z tohoto biblického příběhu nemáme v jazyce jen Jobovu zprávu, ale i méně užívaná spojení Jobova trpělivost, Jobova zkouška, být nešťastný jako Job, být chudý jako Job a k Jobovým osudům se vztahuje i úsloví "koho Pán Bůh miluje, toho tresce".

Vysílá se ve čtvrtek 17.4.03

(připomínky a názory na tento příspěvek zasílejte e-mailem na adresu mnovotny@rp.cro.cz)

autor: Michal Novotný