Klaus ani Pithart nezískali dost hlasů, postupují do třetího kola

15. leden 2003

Ani ve druhém kole tajné volby dnes parlament nerozhodl o tom, kdo se na dalších pět let stane novým prezidentem. Václav Klaus za ODS ani lidovec Petr Pithart nezískali podle oficiálních výsledků potřebný počet hlasů a postupují do závěrečného kola první volby. To se musí uskutečnit do 14 dnů - tedy buď ještě dnes, nebo v některém z příštích dnů.

Klaus ve dvousetčlenné sněmovně získal 77 a Pithart 46 hlasů. V horní komoře volilo Pitharta 43 zákonodárců, Klause 32. Ve třetím kole se už hlasy v obou komorách sčítají, ke zvolení je potřebný souhlas nadpoloviční většiny z nich. Pokud by hlasovalo všech 281 zákonodárců, musel by vítěz získat nejméně 141 hlasů.

Bezprostřední dopad změny na prezidentském postu na ekonomiku je podle ekonomů zanedbatelný. Rovněž devizový trh nechává volbu prezidenta republiky zcela bez povšimnutí. Malý dopad na finanční trhy by měla i situace, kdy by prezident opakovaně nebyl zvolen. Z dlouhodobého hlediska ale prezident nemusí mít na vývoj hospodářství jen "dekorativní" vliv. Tím, že jmenuje členy bankovní rady ČNB, nepřímo ovlivňuje i měnovou politiku země. Výběrem bankéřů může zemi vnutit vyšší míru inflace či pomalejší vstup do eurozóny. Volba prezidenta by tak mohla ovlivnit rok vstupu rebubliky do eurozóny.

Významný ekonomický rozměr má i jmenování ústavních soudců, protože ústavní soud může rozhodovat v řadě citlivých otázek. V nedávné době šlo například o regulaci nájemného. Prezident má také právo účastnit se všech zasedání vlády a vždy požádat o slovo. Podle některých ekonomů je prezident i jistou marketingovou značkou. "Čím lepší je značka a její udržování, tím vyšší zvuk a jméno může mít ČR pro zahraniční investory," uvedl Mojmír Hampl z České spořitelny. Analytici se shodují, že z kandidátů mají zahraniční investoři povědomí pouze o jménu Klaus.

Spustit audio