Kobylka
Dnes si popovídáme o kobylce, především o tom, jak vzniklo slovní spojení dostat se někomu na kobylku. Ale ono je zajímavé i samotné slovo kobyla, z něhož zdrobnělina kobylka pochází. Základní význam slova kobyla jistě nemusím nějak dlouze vysvětlovat. Kobyla je, jak píše Slovník spisovného jazyka českého, "samice koně domácího; klisna, hřebčice" a za druhé pak také "samice kopytnatce vůbec". Takže i o oslích a zebřích samicích říkáme, že jsou to kobyly. Slovník uvádí ještě další čtyři, už přenesené významy slova kobyla a také šest přenesených významů zdrobněliny kobylka, ale to si nechám na později.
Teď se budu chvilku věnovat původu slova kobyla. Ten je totiž velmi exotický. Do všech slovanských jazyků kobyla s velkou pravděpodobností přešla z latiny, kde je slovo caballus, kterým se označuje kůň a také kobyla. Zajímavé je, že v latině jsou pro koně dvě pojmenování: caballus se říkalo koním horším, sešlým, zatímco pro koně jezdecké, v dobré formě, se užívalo slovo equus. Latinské caballus a řecké kabálles pak nejspíš mají maloasijský původ, možná pocházejí z turkotatarských jazyků.
Proč se skákavému hmyzu žijícímu v trávě a na stromech říká kobylky, má dva důvody: jednak to skákání a jednak podobu hlavy; hmyz a koně ji mají skoro stejnou. S dalšími přenesenými významy slov kobyla a kobylka je to méně jasné. Kobyla se říká ochranným konstrukcím proti ledu u mostů, krovům s hřebenovou vaznicí a prsní kosti husy nebo kachny; pro tu se používá i zdrobnělina kobylka stejně jako pro součást strunových hudebních nástrojů, pro hřbet nosu a pro část hrtanu, které také říkáme ohryzek. Ve všech případech tu asi jde o tvar, o vyčnívající ostrou hranu, která připomíná koňský, tedy kobylí hřbet.
Pokud jde o rčení dostat se někomu na kobylku, které znamená potrestat někoho, pomstít se mu, vyzrát na něho, jde tu o jednu z jmenovaných přenesených kobylek, o část hrtanu, která nám - někomu více někomu méně - vystupuje na krku a které se říká ohryzek, protože prý jde zbytek jablka z rajského stromu, který Adamovi uvízl v krku. Když se někomu chceme dostat na kobylku, chceme ho obrazně chytit pod krkem a tak trochu ho přiškrtit.
Náměty, dotazy a připomínky mi můžete posílat na e-mailovou adresu michal.novotny@rozhlas.cz.
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
