Kolik získá Fond audiovize od Netflixu? Teprve zjistíme, jaký tu mají streamovací platformy obrat, říká Baxa

Vy jste po schůzce oznámil, že do připraveného Státního fondu audiovize budou přispívat všechny platformy, které šíří v Česku audiovizuální obsah, a to dvěma procenty z příjmů. Nově se to má týkat i zahraničních videoték nebo streamovacích služeb, jako je třeba Disney nebo Netflix. S tím na té schůzce souhlasil i zástupci těchto zahraničních firem. Netflix chce dobrovolně přispívat dvěma procenty českých tržeb do státního fondu?

Vy se velmi dobře ptáte, odpověď možná zní překvapivě, ale ano.

Jestli předtím můžu jen pár vět: podpora českého audiovizuálního systému byla před těmi zhruba deseti lety nastavena velice dobře. Byl to velmi dobrý systém, ale byl postavený na podpoře filmů v kinech. Zjednodušeně řečeno, za tu dobu se situace naprosto změnila. Dnes sehrávají dominantní roli VOD platformy (video na přání, pozn. red.), tedy Netflix, HBO Max a další, které jste zmiňoval, ovšem stávající systém neumožňuje podporu televizních formátů a my jsme tu situaci chtěli napravit.

Aby na to fond získal více peněz, tak jsme se opravdu s platformami dohodli na tom, že budou přispívat. Zahraniční dosud neplatili nic, budou platit 2 procenta, domácí, jako je Prima Plus, platily dosud půl procenta a budou platit také 2 procenta. Za to samozřejmě to prostředí něco získá: nový Státní fond audiovize, který vznikne transformací Státního fondu kinematografie, bude podporovat i televizní formáty a samozřejmě se předpokládá, že se rozšíří také systém pobídek.

Čtěte také

iROZHLAS

České streamovací platformy naskočily na světový trend minisérií. A vyplácí se jim to

Takže bych řekl, že je to taková dohoda win-win pro obě strany, jak diváci, tak to prostředí audiovize na tom získá a asi i proto s tím platformy souhlasily. Je to shoda producentů, provozovatelů těch platforem – přijel velmi významný představitel světového Netflixu – je to shoda komerčních televizí, které také provozují některé platformy a je to systém, který podle mě bude znamenat dlouhodobou udržitelnost podpory audiovize v Česku.

Kolik peněz to tomu novému státnímu fondu přinese navíc, oproti současnému Státnímu fondu kinematografie?

My nějaká pracovní čísla máme, ale určitě je teď nechci úplně zveřejňovat.

Můžete alespoň řádově říci, co to bude znamenat? Jestli to bude v miliardách, stamilionech, desítkách milionů?

V miliardách to určitě nebude. Teď vlastně získáme čísla o tom, jaký obrat ty firmy mají. My vlastně dosud nevíme, jaký obrat má třeba Netflix na území Česka, protože tím, že neplatil, ta čísla zveřejňována nebyla. O tom ještě povedeme interní dohody. Těch peněz bude více, bude to znamenat také vyšší podporu ze státního rozpočtu a také se bude více rozdělovat.

Čtěte také

Zahraniční filmové štáby utrácí v Česku až 12 miliard ročně, pobídky jsou důležité pro české filmaře i stát, tvrdí filmový producent

Kdo dokáže zkontrolovat, kolik předplatitelů zahraniční služby v Česku mají?

I to bude v zákoně upraveno. Předpokládám nějakou, řekl bych, finančně-kontrolně nastavenou cestu, aby se tak opravdu dělo. Ten systém je postavený na tom, že ti aktéři nemají důvod si vzájemně zakrývat důležitá data, pokud to oboustranně pomůže.

Teď nemá Netflix důvod zveřejňovat, kolik má předplatitelů. Ve chvíli, kdy bude platit ta 2 procenta fiskálního poplatku, tak ta čísla zveřejní a mimochodem tím také získáme docela zajímavý přehled o tom, co se na trhu děje.

Proti té včera dohodnuté sazbě dvou procent z tržeb se před dvěma týdny v Hospodářských novinách vymezovali šéfové dvou nejsilnějších českých televizních společností, Novy a Primy. Mimo jiné mluvili o tom, že to zvýšení bude ve finále znamenat, že nebudou stačit výrobní kapacity, budou se prodlužovat lhůty, nebo se bude skokově zdražovat. Vy říkáte, že včera se na tom všichni dohodli. Znamená to, že změnili názor? A vy se nebojíte toho, o čem před dvěma týdny mluvili, že ta kapacita v Česku vlastně není tak velká?

To jsou dvě části, na co se ptáte. Ta první část je ta přímá kritika, která zazněla od pánů ředitelů Novy a Primy. I ti se účastnili toho včerejšího jednání, i ti s tím vyslovili souhlas. Nicméně ta jejich kritika směřovala k tzv. přímým investicím, to znamená k povinnosti výrobců audiovizuálního obsahu spolupracovat s tzv. nezávislými producenty. To už je myslím hodně technická část, tak jenom řeknu, že tady vznikla také velmi dobrá dohoda jak pro ty, kteří platformy provozují, tak pro ty, kteří pro ně vyrábí obsah, tedy producentů.

Čtěte také

Umění je práce jako každá jiná. V Česku se schyluje k protestům jako v USA, míní filmoví tvůrci Zeithammerová a Klein

Co se týká kapacit, tak my jsme ještě včera i za účasti pana premiéra vedli diskuse o tom, že je zapotřebí posílit v této oblasti vzdělávání, a to jak těch, kteří do toho přinášejí kreativitu – paní děkanka FAMU mluvila o tom, že na tom pracují – ale i ty samotné soukromé společnosti pracují na tom, aby se posílila kapacita vzdělávání pro technické profese, bez kterých to není možné. Ano, určitě ten tlak bude větší, ale ten nevytváří jenom platformy, ten vytvářejí především pro filmové producenty výhodně nastavené filmové pobídky, díky kterým ale i Česko hodně získává.

Takže ano, nějaký přetlak poptávky nad nabídkou do budoucna může nastat, ale já myslím, že se to určitě vyřeší. Mimo jiné proto, že je to podle mě jeden z velmi perspektivních, dlouhodobých sektorů české ekonomiky. Když to řeknu nadneseně trochu, my jsme země zaslíbená pro filmový průmysl. Výborné lokace, dobrý právní systém, skvělí profesionálové, kteří v tom oboru působí, Češi jsou v tom výborní. Já si myslím, že Česko může mít filmový průmysl jako stabilní část ekonomiky opravdu dlouhodobě a to přiláká lidi, kteří se v tom budou vzdělávat.

Kdy se dočkají kreativní profese uzákonění statusu umělce a jaké jistoty jim může přinést? A kterých oblastí se nemá dotknout šetření na ministerstvu kultury, kterému se plánovaný rozpočet snižuje o šestinu? Poslechněte si celý rozhovor vedený Tomášem Pancířem.