Komunální volby 2022 – speciál z Prahy

V letošním roce kandiduje v Praze 22 politických subjektů. Je to o 7 méně, než v roce 2018, kdy se o hlasy voličů ucházelo 29 subjektů.

Kandidujícím subjektům jsme položili čtyři otázky.

  1. Jak by město mělo reagovat na narůstající ceny energií?
  2. Mělo by se centrum města stát zónou bez aut? Pokud ano, v jakém časovém horizontu?
  3. Máte nějaký návrh na to, jak zajistit, aby byl v Praze dostatek dostupného bydlení?
  4. Měla by Praha pomáhat městským částem zabezpečit dostatečné kapacity v základních školách? Pokud ano, jak konkrétně?

Pořadí odpovědí kandidujících subjektů je abecední podle jejich názvu.

Odpovědi se nijak jazykově, stylisticky ani typograficky neupravují.

Na jednotlivé odpovědi měl každý subjekt nejvýše 1000 znaků (včetně mezer). Při delší odpovědi se za poslední slovo, které překročilo limit 1000 znaků, vkládají tři tečky a informace „zbytek odpovědi přesáhl limit 1000 znaků“.

Klikněte si na odpovědi jednotlivých kandidujících subjektů v Praze:

ANO 2011

1. Jak by město mělo reagovat na narůstající ceny energií?

V ideálním světě by toto byl úkol, který by měla vyřešit vláda, protože to je celorepublikový problém. Bohužel tato vláda pro lidi v této oblasti, na rozdíl od okolních zemí, mnoho neudělala, takže Praha musí zasáhnout. My nechceme nechat Pražany padnout. V první řadě musíme pomoci nejohroženějším skupinám – senioři, samoživitelé, mladé rodiny ve finančně tíživé situaci – nikdo z nich nemůže za skokové nárůsty cen energií, a proto jim musíme pomoci překlenout toto těžké období. Musíme ale podpořit i instituce, které slouží Pražanům a nárůst cen pro ně bude likvidační – zejména MŠ, ZŠ, SŠ, sportovní kluby, plavecké bazény (aby se nezavřely), domy dětí a mládeže, které si nejsou schopni s tímto zcela mimořádným navýšením poradit. Je nutné, aby začal fungovat Sociální nadační fond a z toho byli potřební Pražané saturování. Městské firmy by v tomto těžkém období měly myslet na Pražany. Musíme Pražanům pomoci snižovat jejich náklady na život. Praha možnosti má, tak je musíme využít.

2. Mělo by se centrum města stát zónou bez aut? Pokud ano, v jakém časovém horizontu?

V centru Prahy bydlí a pracují lidé a ti by zkrátka měli mít možnost v blízkosti svého domu nebo sídla firmy zaparkovat. Nemyslím si, že by centrum mělo být úplnou zónou bez aut, ale je třeba parkování v centru regulovat úměrně limitovanému prostoru. Navrhujeme zřídit dvě parkovací zóny pro Pražany. Jednu pro celou Prahu a všechny Pražany, a pak jednu zvláštní – právě pro historické centrum. Pokud jde o projíždění aut přes centrum, to lze řešit v momentě, kdy budou dokončeny oba obchvaty a radiály.

3. Máte nějaký návrh na to, jak zajistit, aby byl v Praze dostatek dostupného bydlení?

Tato otázka je složitá a třeba kolega Ondřej Prokop o tom nedávno vydal celou knihu. Praha v tom zaspala. Je třeba urychleně začít stavět obecní byty, které hnutí ANO v letech 2014-2018 připravilo, ale současná koalice výstavbu buď zastavila, nebo zdržela. Musíme lépe spolupracovat s developery a získávat byty i od nich. Praha musí být pro developery rovnocenný partner a vyjednat maximum pro potřeby Pražanů, ale zároveň jim neházet klacky pod nohy. Bohužel větší naději na řešení bytové krize zazdil pan ministr Bartoš, když nechal odložit platnost nového stavebního zákona, který by urychlil výstavbu a který vyhrál ocenění zákon roku. Musíme urychleně prosadit alespoň nový územní plán a odblokovat tak výstavbu na brownfieldech, což také slibovala současná koalice. Musíme, ve spolupráci s PSP, okamžitě řešit problematiku krátkodobého ubytování v centru města, podporujeme výstavbu družstevního bydlení a chceme přijít s konceptem re-rekolaudace nebytových prostor v centru zpět na byty.

4. Měla by Praha pomáhat městským částem zabezpečit dostatečné kapacity v základních školách? Pokud ano, jak konkrétně?

MČ, které tento problém nepodcenily, dnes vážné problémy nemají. Tam kde problémy přece jen jsou, by Praha pomoc měla, protože kupříkladu výstavba nové školy anebo i jen dostavba nového křídla, je často mimo finanční možnosti MČ. Ale pokud si za nedostatečnou kapacitu MČ prokazatelně může sama tím, že to roky neřešila, nebo třeba pronajala školské budovy k soukromému podnikání, měla by být taková pomoc spíše než dotace, půjčkou ze strany Prahy. Nicméně v Praze je aktuálně katastrofální situace v oblasti kapacit na středních školách. To chceme řešit mimo jiné i spádovostí pro vybrané střední školy. Aktuální situace je v kontextu uprchlické krize jiná, přišlo tisíce ukrajinských dětí, které v září musí nastoupit do škol. Pro tyto případy by mělo dojít k vytvoření provizorních alternativních prostor pro výuku, vyhodnotit, jak moc bude tento nárůst dětí trvalý a na základě tvrdých dat rozjet výstavbu základních škol, školek a středních škol.

Česká pirátská strana

1. Jak by město mělo reagovat na narůstající ceny energií?

V červnu jsme schválili balíček okamžité pomoci pro Pražany v nouzi, který pomůže domácnostem ohroženým chudobou či ztrátou bydlení, aby ustály dopady inflace a růstu cen energií. Opatření cílí zejména na rodiče s dětmi a seniory. Chceme jim ulevit v už tak náročné době, aby jim tyto peníze pomohly pokrýt například školní obědy, kroužky a další. Praha na tuto pomoc vyčlenila přes 800 milionů korun nad rámec státní pomoci. 

V dlouhodobějším horizontu je ambicí Pirátů, aby bylo hlavní město do roku 2025 nezávislé na dodávce energetických surovin z Ruska. Na energetické soběstačnosti města už ale pracujeme delší dobu například skrze naplňování ambiciózního klimatického plánu. Už nyní se mohou Pražané připojit do projektu solární elektrárny na střechách jejich domů na webu pripojdum.cz. Město postaví také stanici pro výrobu bioplynu z tříděného odpadu nebo bude využívat odpadní teplo z čističky odpadních vod. Také chceme vyhradit 2 miliardy korun na umístění fotovoltaických panelů na střechy …zbytek odpovědi přesáhl limit 1000 znaků

2. Mělo by se centrum města stát zónou bez aut? Pokud ano, v jakém časovém horizontu?

Pro to, aby město mohlo zavést mýto ve svém centru, v současné době neexistuje žádná legislativa, která by něco takového umožňovala. Praha se tomu ale do budoucna nevyhne, protože bez této veřejně známé podmínky nebude možné zkolaudovat okruh. Mimochodem, málo se ví, že první chtěl mýto v Praze zavádět už primátor za ODS Pavel Bém, který to měl v roce 2006 i výslovně v programu, a to bez ohledu na nedokončené okruhy.

3. Máte nějaký návrh na to, jak zajistit, aby byl v Praze dostatek dostupného bydlení?

Řešení krize dostupnosti bydlení věnujeme velkou pozornost, protože jde o velmi vážný problém. Vyřešit ho ale nejde přes noc. Je to běh na dlouhou trať. V soukromé výstavbě bylo v Praze loni povoleno 9 700 nových bytů, což je rekord od roku 1989, přesto však ceny stále stoupají. S ohledem na to, že město nemá jak ovlivnit poptávkovou stranu, tedy zda byty nekupují například spekulanti z postsovětských zemí, musíme zintenzivnit naše úsilí na straně nabídky. Je proto nutné zahájit masivní výstavbu městského nájemního bydlení v řádech desetitisíců nových městských bytů. Město již založilo Pražskou developerskou společnost, která má na starosti výstavbu především dostupného nájemního bydlení, a Praha nyní získává pozemky pro novou městskou výstavbu díky změnám územního plánu nebo majetkovým směnám se státem.  

Kromě toho však řešíme tento problém na několika dalších úrovních. Podařilo se ukončit privatizaci městských bytů, a naopak dát do pořádku roky zanedbaný městský bytový fond (od roku 2019 …zbytek odpovědi přesáhl limit 1000 znaků

4. Měla by Praha pomáhat městským částem zabezpečit dostatečné kapacity v základních školách? Pokud ano, jak konkrétně?

Zřizovatelem mateřských a základních škol na území Prahy jsou městské části, kterým magistrát v provozu škol rutinně pomáhá. Přístupy k jejich správě se ale liší podle vedení dané městské části – například starostka Prahy 5 pronajímá svému vlastnímu soukromému gymnáziu městskou budovu, což je podle mě ukázkový střet zájmů, ale magistrát na to zatím nemá žádné páky. Do projednávaného memoranda mezi magistrátem a Prahou 5 chci proto dát proto závazek městské části, že další školní budovy (včetně těch, které chtějí postavit za magistrátní dotace) budou pronajímat jen se souhlasem magistrátu. 

My řídíme město na základě dat. Institutu plánování a rozvoje jsme zadali vytvořit prognózu vývoje obyvatelstva za účelem efektivnějšího plánování veřejné vybavenosti. Zejména jde o školy a školky, ale i další potřebnou infrastrukturu. Spolu s Pražskou developerskou společností chceme vytvořit investiční plán, skrze něj by se do roku 2030 zajistilo dalších 10 000 míst na ZŠ (náklady se odhadují na zhruba …zbytek odpovědi přesáhl limit 1000 znaků

DOST

1. Jak by město mělo reagovat na narůstající ceny energií?

Rostoucí ceny energií jsou celoevropským problémem, který je možné řešit zejména na úrovni celostátní resp. vládní. 

Z pozice obce by se mohlo jednat  například o přímou pomoc občanům, avšak to znamená požádat Ministerstvo financí o finanční subvenci, která by zřejmě nebyla naplněna ihned. Obec by pak musela  vytvořit klíč, podle kterého by docházelo k finančnímu přerozdělení občanům. 

Při počtu 6246 obcí je pak nutné uvést, že každá obec by měla zřejmě vlastní pravidla redistribuce, což by mohlo být pro občany žijící v různých regionech naší země nespravedlivé a obce by odváděly kapacitu svých úřadu od důležitějších lokálních rozhodování.

2. Mělo by se centrum města stát zónou bez aut? Pokud ano, v jakém časovém horizontu?

V současné po listopadové době, kdy úřady po desetiletí neustále vedly proti motorizaci v centrech svých obcí vítěznou kampaň, kdy mnohdy šlo o nepochopitelný jednosměrný provoz ulici bez využití parkování, nebo vlastní parkovací perzekuční způsob barevných obrubníků se způsobem lokálních pravidel, máme naprosto jasný obraz, který dokládá, že bez motorových vozidel nejsou v centru nakupující řidiči, zásobovači, pracovníci řemesel a služeb, a tedy ani město jako celek, schopni fungovat.     

Spoluobčané byli vytlačení z center obcí do okrajových regionů s obchodními centry, kde zaparkovat lze a zdarma. 

Dokladem je statistický údaj,  kdy počátkem devadesátých let navštívilo Václavské náměstí 148 tisíc osob za den, proti současným 12 tisícům. 

Tato fakta rovněž podtrhuje Magistrátem položená otázka, jak by reagovali spoluobčané na znovu zavedení tramvajové dopravy na Václavské náměstí.

3. Máte nějaký návrh na to, jak zajistit, aby byl v Praze dostatek dostupného bydlení?

Ano máme. Pro detailnější odpověď na tuto otázku je nejprve zapotřebí více doplňujících dat typu. Jaké bydlení, pro koho bydlení, za jakou cenu a s jakými efekty a výhledy do budoucna. 

Pokud budou doplněny uvedené atributy, pak je možné pro jednotlivé skupiny občanů se zájmem o tento způsob bydlení vypracovat potřebné plány v regionech města odpovídající jejich možnostem, potřebám a dostupnosti.

4. Měla by Praha pomáhat městským částem zabezpečit dostatečné kapacity v základních školách? Pokud ano, jak konkrétně?

Ano měla, je nanejvýš zřejmé, že školství je nedílnou součástí kultury a vzdělanosti každého národa, bez kterého by naši spoluobčané, nemohli usilovat o širší mezinárodní uznání.

Konkrétní podpory tohoto počinu opět nelze dosáhnout jinak než finanční subvencí.

Komunistická strana Čech a Moravy

1. Jak by město mělo reagovat na narůstající ceny energií?

Jako komunisté jsme toho názoru, že Praha by měla vlastnit firmy zajišťující provoz města a to včetně energií. Pro posílení efektivního hospodaření města podporujeme postupnou reorganizaci těchto firem do městského majetkového holdingu, který bude plně pod vlastnickou kontrolou Prahy. Jeho prostřednictvím budou zajišťovány základní funkce města a služby obyvatelům. Takovým způsobem bude možné také funkčně regulovat ceny, například energií, ve prospěch obyvatel města. Bylo by tak reálné nejen zlevnit nákupy pro metropoli, ale také zavádět hospodárnější technologie a zjednodušit provoz. Zároveň prosazujeme větší orientaci města na podporu obnovitelných zdrojů energie a klademe důraz na další snížení energetické náročnosti veřejných budov.

2. Mělo by se centrum města stát zónou bez aut? Pokud ano, v jakém časovém horizontu?

Pro možné omezení automobilové dopravy jen pro dopravní obslužnost na místech Pražské památkové rezervace jako jsou Staré Město, Malá Strana, Hradčany, Vyšehrad je především nutné nejprve umožnit snížení tranzitní dopravy uvnitř města. Proto je nezbytné i z tohoto důvodu především co nejrychleji konečně dokončit vnější Pražský okruh včetně mostu na severním okraji Prahy. Město tedy musí urychleně završit výkup pozemků a umožnit výstavbu této klíčové komunikace státem. Nezbytnou podmínkou pro úvahy o omezení automobilové dopravy v centru je nejen dokončení vnějšího Pražského okruhu, ale i další výstavba vnitřního Městského okruhu. I v této souvislosti pak jako mimořádně důležité vnímáme prosazení bezplatné MHD v Praze.

3. Máte nějaký návrh na to, jak zajistit, aby byl v Praze dostatek dostupného bydlení?

Jsme přesvědčeni, že střecha nad hlavou nesmí být nedostupný luxus! Zajištění dostupného bydlení je pro KSČM jednou z klíčových priorit. Říkáme zcela jasně, že řešením je opětovné nastartování výstavby obecního a družstevního bydlení. Chceme, aby nájemné v obecních bytech bylo svým charakterem neziskové a v diferencované podobě odráželo příjmové možnosti bydlících tak, aby bylo dostupné i pro nájemce s nízkými příjmy. Odmítáme pronajímání obecních bytů obálkovou metodou těm, kteří nabídnou nejvyšší nájemné. Zasazujeme se o regulaci krátkodobého ubytování typu Airbnb a chceme v této souvislosti posílit práva sdružení vlastníků jednotek, družstev i obcí. V neposlední řadě pak patří mezi řešení problémů s bydlením také zastropování nájemného. Prosazujeme proto opětovné zavedení regulovaného nájemného.

4. Měla by Praha pomáhat městským částem zabezpečit dostatečné kapacity v základních školách? Pokud ano, jak konkrétně?

Podporujeme rozšíření kapacit mateřských a základních škol a současně personální zabezpečení výuky. Proto jsme ocenili, že byl přijat náš návrh na odměny pedagogickým pracovníkům. Současně je potřeba zajistit bydlení učitelským profesím, které na školách chybí. Plošné rozmístění škol by měl zajišťovat územní plán města a navazující závazné studie konkrétních území městských částí. Každá nová bytová zástavba by měla být projektována a stavěna včetně služeb, tedy i se zajištěním potřebných míst v mateřských a základních školách.

LEPŠÍ PRAHA PRO PRAŽANY – snížení daně z nemovitých věcí o 50%, městská hromadná doprava zdarma, internet zdarma…

1. Jak by město mělo reagovat na narůstající ceny energií?

„Extrémní ceny energií musí ve prospěch občanů a firem řešit systémově stát. Buď zastropováním cen, nebo sjednáním nákupu energetických surovin bez prostředníků. Elektřinu vyráběnou v ČR prodávat přímo českým odběratelům a teprve přebytky prodávat na energetické burze.“

2. Mělo by se centrum města stát zónou bez aut? Pokud ano, v jakém časovém horizontu?

„Chceme zavést zdarma MHD pro obyvatele Prahy a zcela změnit systém parkování ve prospěch obyvatel Prahy a firem zde sídlících. Tím se zásadně sníží doprava v Praze a bude se zde lépe žít. To se týká celé Prahy, nejen samotného centra.“ 

3. Máte nějaký návrh na to, jak zajistit, aby byl v Praze dostatek dostupného bydlení?

„Nemovitosti v Praze a v dalších exkluzivních lokalitách v ČR jsou masivně investičně vykupovány zahraničními subjekty a tak dramaticky narůstá cena nemovitostí. Toto je potřeba okamžitě systémově vyřešit (zastavit) na úrovni vlády a ceny nemovitostí a tedy i dostupného bydlení se okamžitě sníží.“

4. Měla by Praha pomáhat městským částem zabezpečit dostatečné kapacity v základních školách? Pokud ano, jak konkrétně?

„Praha má zřizovat školy výhradně pro děti obyvatel Prahy. Počty dětí zná ze statistik dopředu a má čas zřídit dostatečný počet míst. Problém je umisťování mimopražských dětí a dětí migrantů. Zřizovatel nesmí přijímat tyto děti na úkor dětí z Prahy.“

Motoristé sobě

1. Jak by město mělo reagovat na narůstající ceny energií?

Město musí šetřit. Zejména u položek, které se života většiny občanů výrazně nedotknou. Se starými cenami stálo jen veřejné osvětlení přes 400 mil. Kč. Nyní jsou ceny výrazně vyšší, a tak se nabízí opatření, kdy se od půlnoci do 5.00 hod veřejné osvětlení vypne se zachováním pouze v místech, kde to vyžaduje bezpečnost. Podobných opatření bude nutné učinit více, zejména v souvislosti s topením a svícením v městských budovách mimo úřední hodiny atd. 

Krize ale dopadne i na náklady pražských domácností. Motoristé sobě chtějí významně přiblížit lidem jízdu MHD. Metro by mělo být zdarma a roční kupón na zbytek MHD pouze za 1.000,- Kč. To bude důležitou pomocí pro řadu lidí při současných vysokých cenách PHM. Rovněž nepovažujeme za vhodné, aby městské energetické společnosti řídili političtí nominanti, ale špičky v oboru obchodu s energiemi. Praha by také měla iniciovat dialog s vládou ohledně problematiky tzv. emisních povolenek a Green Dealu, které se do vysokých cen dramaticky promítají.

2. Mělo by se centrum města stát zónou bez aut? Pokud ano, v jakém časovém horizontu?

Automobil k modernímu člověku patří a není možné mu jej zakazovat. Stejně jako se centrum města nikdy nestane zónou bez lidí, nestane se ani zónou bez aut. Ve vnitřní Praze je aut sice velmi vysoké množství, ale způsob, jak tento počet snížit, je v dostavbě velkých infrastrukturních projektů, které odvedou tranzitující dopravu pryč na obchvaty. Omezovat vjezd do centra města bez alternativní trasy nic nevyřeší. Celý problém se pouze přesune jinam. 

Přetlaku aut uleví také okamžité odstranění řady omezujících opatření (zbytečné cyklopruhy vzniklé na úkor pruhů pro auta, tisíce ohyzdných sloupků z plastu, návrat k mimoúrovňovým křížením hlavních tahů s chodci atp.). Dojde tím k urychlení opuštění dané oblasti pro mnoho aut v čase, zkrátí se doba špiček atd. 

Budoucnost je i v liberalizaci parkování ve vybraných oblastech. Stávající nikým nevyužívané parkovací zóny poskytneme mimopražským přes den zdarma. Ve spojení s levnou MHD docílíme toho, že řada z nich do centra vůbec autem nepojede.

3. Máte nějaký návrh na to, jak zajistit, aby byl v Praze dostatek dostupného bydlení?

Praha má vysoký bytový dluh, který se neustále zvyšuje. Nedostatek bytů neúměrně zvyšuje jejich cenu i dostupnost. Nedostatečnou výstavbu způsobuje pomalý povolovací proces, ale také vysoké zdanění i zbytečně přísné technologické normy. Praha musí nutně zatlačit na stabilizaci příslušné legislativy: od povolovacího procesu až po zjednodušení norem. Město bohužel nedávno přijalo aktualizaci Pražských stavebních předpisů, které jdou opačným směrem v adaptaci jejich dalšího zpřísňování. 

Řešení tkví zejména v likvidaci zbytečné byrokracie při povolovacím procesu a v tlaku na vládu, aby snížila daňovou zátěž na segment dostupného bydlení. Výpadek při výběru DPH bude snadno kompenzován vyšší výstavbou. 

V Praze je zároveň skoro 100.000 volných bytů, které jejich majitelé nepronajímají. Drží si je pro své děti a raději oželí nájemné, neboť mají strach z neplatičů, nebo že jim je nájemníci poničí. I na toto by měli legislativci myslet a vztahy mezi majiteli bytů a nájemci odblokovat.

4. Měla by Praha pomáhat městským částem zabezpečit dostatečné kapacity v základních školách? Pokud ano, jak konkrétně?

Potřebné kapacity základních škol lze odhadnout na základě dostupných demografických dat. Víme přesně, kolik se narodilo dětí, takže rovněž zcela přesně víme, kolik jich půjde za pět let do školy, a můžeme potřebné kapacity vytvořit. Způsobů, jak toho docílit, je více. Od revize dostupných kapacit v rámci majetku MHMP, až po nasměrování stavitelských společností v rámci tzv. kontribucí developerů na veřejnou infrastrukturu. Praha může v potřebných oblastech preferovat přímou výstavbu školských zařízení. Podle našeho názoru se jedná o nejvýhodnější formu odvodu jak pro město, tak pro jednotlivé stavitele. 

Hlavním problémem základních škol ovšem není dostatečná kapacita, ale především nedostatek personálu. Ten je možné ze strany MHMP motivovat k práci v Praze poskytnutím městského bydlení, ale také např. výrazně sníženou cenou MHD, kterou mají Motoristé sobě v programu. Hl. město Praha na svém území přímo vlastní téměř 1500 budov.

Praha bez chaosu

1. Jak by město mělo reagovat na narůstající ceny energií?

Magistrát by měl jednoznačně vyvinout maximální úsilí na zmírnění dopadů energetické krize na občany. Má několik možností. Vyvíjet nátlak na vládu a příslušná ministerstva nebo se poučit v zahraničí, v zemích jako je Německo, Rakousko, Slovensko, Řecko, Maďarsko a další. V těchto státech již předvedli jak této energetické krizi čelit. Bohužel jediným hmatatelným výsledkem činnosti naší vlády jsou „hraběcí“ rady o snižování teploty v domácnostech a ve školních třídách, případně pořízení vlněných svršků do našich šatníků navíc. A přitom stát tiše vydělává na vyšším výběru DPH a spotřební daně. Zajímavým úkazem je také cenová hladina pohonných hmot. Státem ovládaná sít pump Euro Oil rozhodně nepatří mezi nejlevnější prodejce.

2. Mělo by se centrum města stát zónou bez aut? Pokud ano, v jakém časovém horizontu?

Určitě nemělo. Je ale třeba usilovat o jeho zklidnění rozumným omezením provozu. Zásadním tématem pro toto zklidnění je vybudování dostatečného množství parkovacích míst napojených na síť MHD. Pro rezidenty je pak důležité pořízení odpovídajícího množství parkovacích míst v centru. Tento mix umožní právě toto zklidnění. Do centra totiž velice často zajíždějí i návštěvníci města, kteří v současnosti nemají kde zaparkovat.

3. Máte nějaký návrh na to, jak zajistit, aby byl v Praze dostatek dostupného bydlení?

Jednoznačně musí začít stavět město Praha a to následujícím způsobem: Magistrát vyčlení pozemky ve svém vlastnictví, najme projektanty a následně osloví stavební firmy, které pro něho postaví byty. Z toho začne vznikat nový bytový fond Prahy. Takové bydlení pak lze využít pro mladé rodiny, důležité profese jako jsou učitelé, zdravotníci, policisté, hasiči. A také jako bydlení pro seniory.

4. Měla by Praha pomáhat městským částem zabezpečit dostatečné kapacity v základních školách? Pokud ano, jak konkrétně?

Problém kapacity v základních školách je vyvoláván podle toho, jak silné ročníky se rodí. Není proto řešením se zbrkle pouštět do nové výstavby, ale v maximální míře a s předstihem (informace o počtu školáků je k dispozici s dostatečným předstihem) využít optimálně stávající kapacity. Je tady poučení z minula, kdy přesně tímto zbrklým způsobem se město zbavovalo školních zařízení privatizováním, která mu následně chyběla.

PRAHA NÁŠ DOMOV

1. Jak by město mělo reagovat na narůstající ceny energií?

Praha se musí o své lidi postarat. Jako primátor pojedu vyjednat s Gazpromem levnější plyn pro Pražskou plynárenskou, a tím i pro všechny Pražany, a vlastně i pro ostatní klienty pražské plynárenské.  A zároveň budeme tlačit na vládu, aby ukončila prodej elektřiny přes Lipskou burzu.

2. Mělo by se centrum města stát zónou bez aut? Pokud ano, v jakém časovém horizontu?

Nemělo, protože se ani stát nikdy nemůže. Dovedete si představit, jak by se zásobovalo? Zásobovat rikšou opravdu nejde, nejsme v Indii. A také starší lidé musí mít možnost odvozu z místa bydliště, třeba k lékaři.

3. Máte nějaký návrh na to, jak zajistit, aby byl v Praze dostatek dostupného bydlení?

Ano máme, jsme přesvědčeni, že Praha musí pomoci mladým lidem s vytvořením družstev, které budou byty stavět. Družstevní stavebnictví zde fungovalo desítky let, a oproti stavění nájemných bytů je podstatně levnější, protože lidé si sami hlídají náklady na stavbu a také si tím více svého bytu váží.

4. Měla by Praha pomáhat městským částem zabezpečit dostatečné kapacity v základních školách? Pokud ano, jak konkrétně?

Samozřejmě měla, protože kvalitní školství je základem budoucího rozvoje celého města. Na druhou stranu, je ale třeba si uvědomit, že v současné době kapacity škol přetěžují především ukrajinské děti, a ty by se měly co nejrychleji po skončení války vrátit zpět na Ukrajinu, čímž by se problematika kapacity pražských škol vyřešila.  Proto musíme již teď při zařazování dětí do škol upřednostnit české děti.

PRAHA SOBĚ

1. Jak by město mělo reagovat na narůstající ceny energií?

Město musí v těžkých časech Pražanům pomoci. Proto jsme prosadili krizový balíček, který začne platit od září. Praha za každého, kdo to bude potřebovat, uhradí školkovné, obědy ve školách a školkách a pomůže s dalšími náklady které souvisí s našimi dětmi. Budeme také navyšovat státní příspěvek na bydlení. Tím zase pomůžeme hlavně seniorům. V součtu může průměrná rodina od města získat měsíčně až kolem pěti tisíc korun, aby současnou situaci zvládla.  Kromě reakce na okamžitou krizi musíme být připraveni dlouhodobě – proto jsme přijali komplexní soubor ekologických opatření, která Praze zajistí do budoucnosti stabilitu – od výroby bioplynu přes využití dešťové vody až po instalaci solárních panelů na co nejvíce střech. 

2. Mělo by se centrum města stát zónou bez aut? Pokud ano, v jakém časovém horizontu?

Historické centrum Prahy je srdcem naší země, které pamatuje slavné české krále. Centrum Prahy se musí stát místem, kam se Pražané jdou s potěšením projít, posedět u Vltavy… A místem, kde mohou obyvatelé Prahy 1 normálně žít. Zónou bez aut centrum města nikdy nebude, ale je nutné zde preferovat především MHD a pěší dopravu. Jsme pro maximální omezení tranzitu – ať auta, která projíždějí Prahu, jezdí okolo a ne skrz nejvzácnější historická místa, jaká v naší zemi máme. Musí se také důsledněji kontrolovat, aby zde neparkovala auta bez povolení. Pokud se změní zákony, můžeme uvažovat o mýtu. Pak bude možné vysázet více stromů a vytvořit víc příjemných bulvárů. To jsme ale zatím bohužel nemohli prosadit, protože jsme na magistrátu v menšině. Pro většinu politických uskupení v Praze jsou lidské zdraví a spokojený život až na druhém místě.

3. Máte nějaký návrh na to, jak zajistit, aby byl v Praze dostatek dostupného bydlení?

Město může ovlivňovat bytovou politiku jen pokud bude mít dostatek bytů. Naši předchůdci byly rozprodávali ve velkém a dnes vidíme, že to byla chyba.To jsme zarazili a už čtvrtým rokem pracujeme v koalici na změně. Zřídili jsme profesionálně vedenou organizaci Pražská developerská společnost, která má výstavbu městských bytů jako své hlavní a jediné poslání. Do té doby se přípravě bytové výstavby za město nikdo systematicky nevěnoval. Máme teď v přípravě pozemky pro 8000 městských bytů. To je o 1000 bytů víc, než aktuálně magistrát vlastní. Nově jsme v Praze nastavili pro developerské projekty systém tzv. kontribucí. V rámci nich bude možné například získat v nové zástavbě část bytů do majetku města nebo vyjednat zvýhodněné nájemné. Dalšími projekty, kterými chceme rozšířit bytový fond města nebo zajistit další byty je družstevní či spolkové bydlení. A samozřejmě chceme byty i normálně kupovat v rámci dohod o území s developery.

4. Měla by Praha pomáhat městským částem zabezpečit dostatečné kapacity v základních školách? Pokud ano, jak konkrétně?

Praha by městským částem a jejich občanům určitě měla pomáhat se zajištěním dostatku míst ve školách, proto to také celé čtyři roky na magistrátu děláme. Řešíme všechny požadavky městských částí a na potřebné projekty se Pavlovi Vyhnánkovi, náměstkovi primátora pro finance za PRAHA SOBĚ, vždy podařilo vyčlenit z rozpočtu města dostatek peněz. Za čtyři roky jsme poskytli městským částem miliardy korun na jejich záměry, včetně kapacit ve školství. Navíc přistupujeme ke všem městským částem stejně a spravedlivě. Ukončili jsme praxi z minulých dob, kdy finance na podobné projekty dostávaly jen “spřátelené” městské části, jejichž starosta měl tu správnou stranickou knížku. Stejně férově chceme ke všem přistupovat i do budoucna.

To, aby rodiče nemuseli nedůstojně objíždět Prahu a shánět místo ve škole či školce, je pro nás na magistrátu naprostou prioritou. Míč je ale i na straně městských částí, které musí umět včas a kvalitně připravit projekty nových škol. Samozřejmě by město mělo i vyžadovat …zbytek odpovědi přesáhl limit 1000 znaků

Přísaha s Patrioty

  • Kandidující subjekt nevyužil možnosti prezentovat své postoje v tomto pořadu.

Solidarita – koalice ČSSD, Zelených, Budoucnosti a Idealistů

1. Jak by město mělo reagovat na narůstající ceny energií?

Chceme, tam kde je to možné - tedy u obecních firem  jako je PRE nebo Pražská plynárenská a další - vrátit nadměrné zisky formou podpory těm, kteří se kvůli zvyšování cen ocitli v neřešitelné situaci. Jedna z uvažovaných možností je roční tramvajenka za korunu jako dočasné opatření na čtyři roky nebo obědy zdarma do škol a školek, případně i seniorům.

Pokud jde o dlouhodobější výhled, mělo by se město snažit maximálně šetřit energiemi na úřadech a ve všech veřejných budovách, případně dalších místech, které provozuje či pronajímá. Solidarita chce nastartovat program zateplování a posílení energetické soběstačnosti. V tomto volebním období vzniklo Pražské společenství obnovitelné energie, což je dobrý počin a chceme ho rozvíjet a personálně posílit.

2. Mělo by se centrum města stát zónou bez aut? Pokud ano, v jakém časovém horizontu?

Centrum města se musí začít automobilové dopravy zbavovat, zejména té, která nevyplývá z dopravní obsluhy rezidentů nebo zásobovacích služeb obchodů. Spoustě měst se to již podařilo. Co lze realizovat velmi rychle, to jsou chytrá a jednoduchá omezení tranzitu památkovou rezervací, zejména Karmelitskou a po Smetanově nábřeží - podobně jako to udělali v třeba v belgickém Gentu, kde do centra lze vjet, ale nelze jím projet. Rádi bychom též zvyšovali počet pěších zón a postupně tak vraceli veřejný prostor lidem. Některé projekty jsou, pokud vím, předpřipravené (např. Malostranské náměstí), jiné je dobré začít (jako třeba Národní třída).
V programu jsme se zavázali k přípravě projektu pro mýto - to je složitá problematika plná otázek, kde mají být hranice které zóny, jak vysoké budou rezidenční slevy, pro koho budou platit výjimky atd. Protože tato debata bude složitá, ale nezbytná, chceme takový projekt připravit a předložit jej Pražanům a Pražankám ke schválení v referendu v roce 2026.

3. Máte nějaký návrh na to, jak zajistit, aby byl v Praze dostatek dostupného bydlení?

Bydlení je naše klíčová agenda, přestože rychlá a jednoduchá řešení neexistují. Zastavíme privatizace, rozšíříme obecní bytový fond, podpoříme družstevní výstavbu. Město se musí stát investorem. Využijeme v co největší míře volné městské pozemky. Další pozemky či nemovitosti vhodné pro výstavbu a rekonstrukci bytů budeme nakupovat. K jejich nákupu využijeme i výnosy z nájmu obecních bytů i nebytových prostor. Po developerech budeme v rámci příspěvku na veřejnou vybavenost požadovat poskytnutí významné části postavených bytů městu a také podíl na investicích do infrastruktury a občanské vybavenosti. Byty mají sloužit k dlouhodobému bydlení. Vyvineme proto legislativní iniciativu za zavedení progresivního zdanění nemovitostí (od 3. vlastněné nemovitosti dále) a zdanění prázdných bytů, abychom omezili nevyužívání bytů ze spekulativních důvodů. Budeme potlačovat nekalou konkurenci hotelových služeb v podobě krátkodobých pronájmů vedoucí ke snižovaní počtu bytů na trhu (Airbnb).

4. Měla by Praha pomáhat městským částem zabezpečit dostatečné kapacity v základních školách? Pokud ano, jak konkrétně?

Určitě. Měla by městským částem poskytovat finanční pomoc v podobě investic na základě sledovaných demografických trendů a rozvoje města. My chceme podpořit rozšiřování nabídky základních a mateřských škol v městských částech, ale také středních škol, zejména čtyřletých gymnázií. Chceme také podporovat rozvoj různorodých forem předškolní a mimoškolní péče (dětské skupiny, firemní školky) a alternativních forem vzdělávání (Montessori, lesní školky). Musíme také pokračovat v podpoře učitelů krajským příspěvkem na platy, čímž zohledníme mezikrajový rozdíl ve výši životních nákladu. Podpoříme i nepedagogický personál (např. kuchařky a kuchaře), který musí čelit vyšším životním nákladům, než je ve zbytku ČR obvyklé – např. fondem na posílení mzdových prostředků, nabídkou profesních bytů apod.

S.O.S. ZA PRÁVA ZVÍŘAT — Demokratická strana zelených - ZA PRÁVA ZVÍŘAT — sdružení DSZ - ZA PRÁVA ZVÍŘAT a NK

1. Jak by město mělo reagovat na narůstající ceny energií?

Domnívám se, že reagovat by měla zejména Vláda, město musí samo šetřit a hledat pro své vlastní účely alternativní zdroje. A konkrétně Praha by se měla ve spolupráci s Vládou snažit pomoci svým nejpotřebnějším uživatelům, sociálně slabším, ale z mého pohledu ochránce zvířat samozřejmě též útulkům nebo záchranným stanicím, které zatím neřeší naprosto nikdo.

2. Mělo by se centrum města stát zónou bez aut? Pokud ano, v jakém časovém horizontu?

Myslím, že historické centrum by rozhodně nemělo být jedním velkým parkovištěm, ale musí se vyřešit zásobování a doprava lidí, kteří se bez ní neobejdou, například invalidé.

3. Máte nějaký návrh na to, jak zajistit, aby byl v Praze dostatek dostupného bydlení?

Město by rozhodně mělo vlastnit sociální byty a také byty pro ty, kteří se o občany starají, jako jsou například policisté, zdravotníci atd. Mělo by se snažit vytvořit správný mix mezi byty vlastněnými městem a byty vlastněnými soukromými subjekty. Nicméně problémem je stavební zákon, který se již řadu let bez výsledku řeší a který v podstatě brání výstavbě.

4. Měla by Praha pomáhat městským částem zabezpečit dostatečné kapacity v základních školách? Pokud ano, jak konkrétně?

Domnívám se, že není ani tak problém v Praze (možná v určitých částech), ale v obcích a satelitní zástavbě kolem Prahy, kam se stěhují mladí lidé s rodinami. Ti naopak, pokud vím, často své děti vozí do základních škol do Prahy. Tuto otázku by tedy měly řešit především jednotlivé městské části a Praha by to měla koordinovat a zprostředkovávat vzájemnou komunikaci mezi MČ.

SPD, Trikolora, Hnutí PES a nezávislí společně pro Prahu

  • Kandidující subjekt nevyužil možnosti prezentovat své postoje v tomto pořadu.

Společnost proti developerské výstavbě v Prokopském údolí

1. Jak by město mělo reagovat na narůstající ceny energií?

Nejsnazší cestou, která se nabízí, je začít šetřit. Minimálně dvě desetiletí žehráme na světelný smog. Praha je nesmyslně přesvícená, stačí se někdy v noci rozhlédnout kolem sebe a uvědomit si, co všechno svítí naprosto zbytečně. Zatím naštěstí nemusíme řešit, jestli mít na deseti metrech dvě pouliční lampy a opodál nasvícený kostel nebo si dobít mobil a notebook.

2. Mělo by se centrum města stát zónou bez aut? Pokud ano, v jakém časovém horizontu?

Jednoznačně. Staré Město a Malá strana jsou postavené na středověkém půdorysu a tehdy se s automobilismem jaksi nepočítalo. V současnosti jsou tyhle malebné úzké uličky zabarikádované parkujícími auty. Ovšem i tam, kde už pěší zóna je, například v Celetné, je situace otřesná. Ulicí plnou turistů se prodírají nehledě na zákaz zásobovací dodávky. Hrozící teroristický útok jako by se týkal jiných měst, ale ne Prahy. V zahraničí existují historická centra měst bez aut a jde to bez problémů. Jen najít tu ochotu, vždyť i automobilista je někdy chodcem. Co se časového horizontu týká, není potřeba čekat na dostavění čehokoliv, v roce 2025 je to úplně reálné.

3. Máte nějaký návrh na to, jak zajistit, aby byl v Praze dostatek dostupného bydlení?

Určitě cestou není zastavování okrajových částí Prahy dalšími sídlišti. Na jaře se Praha celkem se ctí vypořádala s náporem běženců z válkou postižené Ukrajiny, takže ta situace nebude s byty zřejmě až tak tragická. Tohle nebude znít moc populárně, ale kde je řečeno, že v Praze musí bydlet každý, kdo si to usmyslí, a za lacino?

4. Měla by Praha pomáhat městským částem zabezpečit dostatečné kapacity v základních školách? Pokud ano, jak konkrétně?

Samozřejmě. Výstavba nových škol je nutná. Co se konkrétní pomoci týká, je to případ od případu. Někde poskytnutím pozemku, jinde dotacemi nebo alespoň poskytnutím bezúročných půjček. Vzdělání je základ, na kterém staví každá rozumná společnost.

SPOLU pro Prahu (ODS, TOP 09, KDU-ČSL)

1. Jak by město mělo reagovat na narůstající ceny energií?

Prostředků není mnoho. Velmi dobrou práci odvádí naše vláda, která se snaží ukončit naši energetickou závislost na nebezpečném Rusku a zajišťuje dodávky energií z jiných zdrojů. Co můžeme udělat pro Pražany, je zajistit změnu energetických zdrojů na nízkoemisní, obnovitelné a decentralizované. To znamená více využívat tepelná čerpadla, biometan, plyn v kogeneraci, fotovoltaiku, odpadního teplo a stavět solární panely na budovy v majetku našeho města. Například na školách, parkovištích v obchodních a kancelářských objektech

2. Mělo by se centrum města stát zónou bez aut? Pokud ano, v jakém časovém horizontu?

Byl bych rád, kdyby to bylo co nejdříve. Ale abychom mohli zavést jakékoliv omezení dopravy v centru města, musíme dokončit okruh. Bez okruhu problémy dopravy nevyřešíme. Při zavádění omezení dopravy musíme lidem nabídnout alternativu, pro kterou bohužel Piráti a Praha Sobě nic neudělali. Nevykupují pozemky a blokují výstavbu. Na to se chci zaměřit a změnit. Musíme intenzivně jednat a spolupracovat s vládou a dotčenými městskými částmi na dokončení staveb Pražského okruhu v úsecích 511, 518, 519 a 520

3. Máte nějaký návrh na to, jak zajistit, aby byl v Praze dostatek dostupného bydlení?

Jsme v situaci, kdy v Praze chybí 30 tisíc bytů. To musíme vyřešit a to nám pomůže snížit ceny bytů a zajistit tak dostupné bydlení, které je nyní pro mladé lidi nedostupné. Proto zjednodušíme a urychlíme schvalování nových ploch pro vlastnické i nájemní bydlení. Významně podpoříme výstavbu družstevních a nájemních domů a bytů, které vzniknou ve spolupráci se soukromým sektorem.

4. Měla by Praha pomáhat městským částem zabezpečit dostatečné kapacity v základních školách? Pokud ano, jak konkrétně?

Vidíme, že vedení města nereagovalo na nástup budoucích generací a nyní nám chybí důležitá místa ve školkách i na základních školám. To se musí změnit. Kapacita škol a školek musí pružně reagovat na vývoj počtu žáků a studentů v jednotlivých lokalitách našeho města.

STAROSTOVÉ A NEZÁVISLÍ

1. Jak by město mělo reagovat na narůstající ceny energií?

Myslím, že město by mělo hledat jednoduchá úsporná řešení, která na svou realizaci nemusí čekat roky. My jsme například přišli na způsob, jak zajistit Praze teplo pomocí tepelných čerpadel a odpadní vody ve Vltavě. Fungování tzv. energocenter ve světě jede už od 80. let a my jsme v Praze schopni na Císařském ostrově jedno takové centrum také vybudovat. Za využití teplé vody z odpadních vod jsme schopni vytopit až 1/3 Prahy.

2. Mělo by se centrum města stát zónou bez aut? Pokud ano, v jakém časovém horizontu?

V dlouhodobém horizontu se k tomuto řešení přikláním, nicméně si nemyslím, že je dnes Praha na takovýto krok připravená. Například s dnešními kapacitami by se ani všichni automobilisté nevešli do metra. Je ale správné se na to postupně připravovat. Například teď architekti pracují na postupných krocích, jak upravit magistrálu v Těšnově, v posledním roce už je z dálnice normální ulice. Když se nám podaří zlepšit podmínky pro městskou hromadnou dopravu a jiné, v některých lokalitách bude postupně možné odklánět automobilovou dopravu. Budu k tomuto kroku směřovat.

3. Máte nějaký návrh na to, jak zajistit, aby byl v Praze dostatek dostupného bydlení?

Drahé bydlení má hodně příčin, a proto neexistuje jediné zázračné řešení. Říkat, že máme rychlé opatření, které to vyřeší, to je jen populismus. My jsme problém začali řešit na více frontách a hodláme v tom pokračovat. Bez stavění to nepůjde, a tak je jednou z nich koordinace výstavby nových čtvrtí, což nám umožnilo zrychlit jejich přípravu v průměru o 5 let. To mluvím hlavně o brownfieldech. Souvisí to s územním plánem, těsně před schválení jsme posunuli Metropolitní plán, tedy nový územní plán pro Prahu. Tam máme velký zásobník nových bytů, přes 150 tisíc. To už má potenciál zahýbat s cenami nemovitostí. Třetím opatřením je rozvoj městského bydlení: zastavili jsme privatizaci městských bytů a založili jsme Pražskou Developerskou společnost, která má za úkol naopak nové byty stavět. Ty budou fungovat buďto jako startovací byty nebo pro potřebné profese. Navíc nám to umožní zkoušet často zmiňované modely družstevního bydlení nebo baugruppe. Ty jsou vhodným řešením právě pro mladé akční …zbytek odpovědi přesáhl limit 1000 znaků

4. Měla by Praha pomáhat městským částem zabezpečit dostatečné kapacity v základních školách? Pokud ano, jak konkrétně?

Tomuto tématu se věnuji už delší dobu. Z mé gesce územního rozvoje se snažím pro toto dělat maximum a největší úspěch zatím vidím ve schválení Metodiky spoluúčasti investorů. Ta striktně ukládá developerům pravidla pro výstavbu škol a školek v případě nových záměrů v území. Nemůže se tak do budoucna stát, že v Praze vznikne nová městská čtvrť, aniž by děti v ní žijící neměli kam chodit do školy. Já osobně se chci zasadit o to, abychom dokázali rodičům s trvalým pobytem v Praze garantovat místo ve školce pro každé tříleté a následně velmi rychle i pro dvouleté dítě. Pomůže to rodičům a celé ekonomice. Pokud chceme dohánět západ, je tohle oblast, kde máme práce až nad hlavu. 

V Praze je v tuto chvíli také 14 základních škol, které jsou v různé fázi povolování. Je jasné, že jejich výstavbu metropole sama finančně neutáhne, proto musíme najít mechanismus, jak se o tyto investice podělit se státem i s investory. Musí se to podařit. Pokud je školství naše priorita a jeden kilometr dálnice stojí …zbytek odpovědi přesáhl limit 1000 znaků

Strana soukromníků ČR, Koruna Česká (monarch. strana Čech, Moravy a Slezska), Konzervat. strana, Klub angaž. nestraníků

  • Kandidující subjekt nevyužil možnosti prezentovat své postoje v tomto pořadu.

Svobodní

1. Jak by město mělo reagovat na narůstající ceny energií?

Ač je situace na energetickém trhu vážná, tak město nemůže svým občanům pomoci přímou finanční podporou. Svobodní by však prostřednictvím městských společností typu Pražská plynárenská rádi zavedli speciální „energetický tarif“ např. pro sportovní oddíly, aby tyto díky levnějším energiím nemusely zavírat svá sportoviště a zvedat členské příspěvky. Sportovní kroužky pro děti a mládež by tak pro jejich rodiče měly být finančně dostupné.

2. Mělo by se centrum města stát zónou bez aut? Pokud ano, v jakém časovém horizontu?

Zcela určitě NE! Svobodní zásadně vystupují proti všelijakým nápadům na zákazy a omezování života Pražanů. V našem programu tak najdete zrušení omezujících vyhlášek typu „protialkoholní vyhláška“, a proto rozhodně nemáme v úmyslu zavádět nové zákazy. Město je živý organismus a do jeho života jednoznačně patří automobilisté, cyklisté či chodci. Nepreferujeme jednu skupinu před druhou, chováme se ke všem stejně.

3. Máte nějaký návrh na to, jak zajistit, aby byl v Praze dostatek dostupného bydlení?

V této odpovědi se asi opětovně Svobodní budou odlišovat od své politické konkurence, která prosazuje koncept městského developera a družstevního bydlení. Tyto představy jsou však zcela mylné a Praze žádné dostupné bydlení nepřinesou. Zcela zásadní je zrychlení procesů územního plánování, stavebního řízení a s tím související samotné developerské výstavby. Jen dostatek bytů může přinést cenově dostupné bydlení, a to ať již formou osobního vlastnictví či nájmu.

4. Měla by Praha pomáhat městským částem zabezpečit dostatečné kapacity v základních školách? Pokud ano, jak konkrétně?

Ano, toto dokonce vnímáme jako jednu z priorit a povinných úloh magistrátu směrem k městským částem. Je zcela nezbytné budovat zejména v rozrůstajících se okrajových městských částech nová školská zařízení, a to za finanční podpory hl. m. Prahy. Taktéž bychom rádi ze strany města navýšili tzv. příspěvek na žáka, aby samotné městské části měly více finančních prostředků na zajištění kvalitního základního vzdělávání.  

Urza.cz: Nechceme vaše hlasy; ke svobodě se nelze provolit... Máme jinou vizi. Jdeme jinou cestou.

1. Jak by město mělo reagovat na narůstající ceny energií?

Domníváme se, že úkolem města není řešit ceny energií pro jednotlivce či domácnosti; naopak by se mělo zabývat úsporami energie v rámci vlastních projektů, akcí, budov a podobně. S ohledem na rostoucí ceny – nejen energií – považujeme za zásadní střídmost při tvorbě rozpočtu. Soukromá sféra je chybějícími příjmy k úsporám přímo nucena, zatímco ta veřejná v tomto ohledu zdaleka nečelí takovému tlaku; utrácení veřejných financí by však mělo probíhat dle daleko přísnějších kritérií, neboť jsou vybírány od všech občanů bez ohledu na jejich souhlas.

2. Mělo by se centrum města stát zónou bez aut? Pokud ano, v jakém časovém horizontu?

Autorita města by dle našeho názoru neměla lidem diktovat jejich životní styl; to se týká i preferencí v oblasti dopravy. Věříme, že město může sloužit jak pěším, uživatelům hromadné dopravy, cyklistům, tak i řidičům a dalším skupinám lidí. Už dnes existuje pro motoristy v centru města spousta omezení, o kterých lze vést diskusi; na druhou stranu řešení úplného vyloučení automobilů z centra považujeme za nevyvážený krok směřující výhradně proti jedné skupině obyvatel ve prospěch jiné. Nemluvě o tom, že prakticky všichni máme z automobilové dopravy nějaké nepřímé benefity v podobě zásobování obchodů, restaurací a dalších provozoven, ale také při využívání služeb. Například řemeslníci nemohou vždy pohodlně cestovat hromadnou dopravou s objemnými či těžkými zavazadly.

3. Máte nějaký návrh na to, jak zajistit, aby byl v Praze dostatek dostupného bydlení?

Lidé chtějí bydlet, čímž tvoří na trhu poptávku; podnikatelé chtějí stavět, čímž by tvořili na trhu nabídku, kdyby stát a města nekomplikovala a naprosto neúnosně neprodlužovala stavební řízení a nedeformovala trh. Úkolem veřejné správy není zajišťovat lidem bydlení; bohatě by stačilo, kdyby nestála v cestě podnikatelům, kteří jsou toho schopni. Stavebnictví je tak extrémně přeregulované odvětví, že v něm mohou fungovat jen subjekty dost velké na to, aby mohly vyčlenit dostatek lidí jen k řešení byrokracie. To omezuje konkurenci, a zvyšuje ceny. Stavební řízení jsou extrémně dlouhá, což zvyšuje náklady. Nestaví se, když majitel potřebuje, ale když mu to úředník povolí. Nabídka pak jen těžko reaguje na poptávku.

4. Měla by Praha pomáhat městským částem zabezpečit dostatečné kapacity v základních školách? Pokud ano, jak konkrétně?

Město by mělo vycházet vstříc snahám o zakládání nových soukromých škol; v posledních letech byla spousta žádostí o založení soukromé školy zamítnuta. Ač konečné rozhodnutí vydává MŠMT, někdy tak činí v důsledku skutečného či domnělého ohrožení naplněnosti veřejných škol a město může vydávat kladná i záporná stanoviska, jimiž rozhodování MŠMT ovlivňuje.

Problém s kapacitami základních škol by též částečně řešila podpora domácího (individuálního) vzdělávání; na to v ČR bohužel neexistuje právo, ale závisí na rozhodnutí ředitele.

Za vážný problém našeho školství považujeme přílišnou uniformitu a minimální variabilitu v přístupu k různým způsobům výuky; i proto podporujeme maximální možnou decentralizaci. Zřizovatelé škol by měli být otevřeni všem možným přístupům k učení, aby si rodiče a děti mohli vybírat z co nejširší palety vzdělávacích modelů; a to včetně sebeřízeného vzdělávání, jemuž česká legislativa není nakloněna, byť v zahraničí má po dlouhé desítky let skvělé výsledky.

Volt

1. Jak by město mělo reagovat na narůstající ceny energií?

Prosazujeme spolupráci se státními orgány a aktivní boj s vysokými cenami energií způsobenými destabilizací trhu ze strany Ruské federace. V krátkodobém horizontu chceme využít podílu města v Pražské plynárenské a PRE k zastropování cen a k tomu, aby byly zajištěny stabilnější dodávky plynu z důvěryhodných zemí. Dále chceme rozjet kontaktní kampaň pro občany s cílem informovat o možnostech splacení dluhů za energie v rámci tzv. Milostivého léta, a zároveň o možnostech státní podpory pro nízkopříjmové skupiny. V krajním případě musí být město samo schopno přijít s krizovým řešením pro ty nejohroženější občany, a to formou odkladu záloh či mimořádného příspěvku na energie  

Ve střednědobém horizontu je pak nezbytné ve spolupráci s Pražským společenstvím obnovitelné energie spolupracovat na energetické transformaci Prahy. V souladu s vládními prioritami podporujeme rozvoj fotovoltaiky (jak u novostaveb, tak u veřejných budov a na panelových domech), dále prosazujeme vytápění z udržitelných …zbytek odpovědi přesáhl limit 1000 znaků

2. Mělo by se centrum města stát zónou bez aut? Pokud ano, v jakém časovém horizontu?

Centrum Prahy by v rámci podpory turismu, přechodu na uhlíkově neutrální ekonomiku a zachování jeho historického rázu mělo být progresivně transformováno na zónu bez aut. Volt podporuje neodkladné zavedení (nejpozději do 1. čtvrtletí 2023) testovacího projektu, v rámci kterého by se o víkendech zcela uzavřela autům Malá Strana a Staré Město (tj. oblast uvnitř hradebního korza). Na základě veřejné konzultace a průzkumu (4. čtvrtletí 2024), by poté mohlo dojít k rozšíření této zóny až k Pražské magistrále a na případnou aplikaci vyhlášky mimo víkendy. 

Mimo tento testovací provoz podporujeme omezení rychlosti v centru města během tohoto přechodného období jako v pěší zóně, omezení parkovacích míst v oblastech s podzemními parkovacími domy a zpoplatnění vjezdu do centra města nerezidentům a taxi službám. Zároveň však bereme v potaz, že i centrum Prahy je místem, kde žijí rodiny a kde se podniká a pracuje. Místní občané a zásobování proto budou mít vjezd do centra povolen, i zde však budeme …zbytek odpovědi přesáhl limit 1000 znaků

3. Máte nějaký návrh na to, jak zajistit, aby byl v Praze dostatek dostupného bydlení?

Chceme z Prahy učinit koordinátora, moderátora a mediátora městské výstavby, jedině tak může dojít k urychlení procesu výstavby. Rychlé schválení Metropolitního plánu je v tomto ohledu rovněž klíčové, spolu s ním chceme nastavit pravidla pro developery tak, aby v každé novostavbě byla vyhrazená kvóta pro sociální bydlení, a aby byla zároveň zajištěná kvalitní občanská vybavenost. 

Podporujeme rovněž zavedení druhé, vyšší sazby daně z nemovitosti pro byty, ve kterých není nikdo přihlášen k trvalému pobytu (nebo přechodnému pobytu v případě cizích státních příslušníků). Tímto zamezíme situaci, kdy jsou byty nabízené jako kanceláře, turistické apartmány, nebo nejsou obsazené vůbec. Zároveň to pomůže lépe monitorovat počet skutečně žijících osob v Praze a reagovat tak lépe na výzvy, se kterými se město potýká (nedostatek škol, parkování, atd.). K přihlášení bydliště chceme motivovat různými výhodami, se kterými by se pobyt v Praze pojil. 

V neposlední řadě podporujeme, aby město nezvyšovalo nájemné …zbytek odpovědi přesáhl limit 1000 znaků

4. Měla by Praha pomáhat městským částem zabezpečit dostatečné kapacity v základních školách? Pokud ano, jak konkrétně?

Praha by se měla aktivně zapojit do rozvoje kvalitní občanské vybavenosti, k čemuž patří i zajištění dostatečných kapacit ve školách. Tato pomoc může jít od kofinancování výstavby nových škol přes již zmíněné nové nastavení pravidel výstavby pro developery zavazující k výstavbě škol. Hlavní město může také koordinovat zápis dětí, neboť na rozdíl o městských částí má kompletní přehled nad celým územím a může lépe vyhodnotit, kde je míst dost a naopak (k tomu může vézt i již zmíněná motivace k příkladnému nahlašování pobytu na území hlavního města). Může tak pohotově zasáhnout v rámci chytrého přerozdělování volných místech ve školních zařízeních mezi jednotlivými městskými části tak, aby bylo nicméně garantováno místo ve školách ve vzdálenosti menší než 2km od místa bydliště.

Volte Pravý Blok - stranu za ODVOLATELNOST politiků a státních úředníků PŘÍMO OBČANY

1. Jak by město mělo reagovat na narůstající ceny energií?

Praha nesmí kupovat energie přes burzu nebo přes jiné překupníky, ale musí energie nakupovat přímo od jejich producentů a to na dlouhodobé smlouvy.

2. Mělo by se centrum města stát zónou bez aut? Pokud ano, v jakém časovém horizontu?

Ne, tento Pirátský nesmysl je třeba i s jejich koloběžkami, které jezdí pouze po chodnících, kde ohrožují chodce a kde nemají co dělat, což policie ignoruje a nepokutuje, zásadně odmítnout!

3. Máte nějaký návrh na to, jak zajistit, aby byl v Praze dostatek dostupného bydlení?

Praha musí konečně začít podporovat stavební bytová družstva a na každý stavební pozemek v majetku města vypsat mezi zájemci o výstavbu výběrové řízení, kde vítězit musí primárně koncová cena bytu a sekundárně nabídnutá částka za pozemek. Pak bude levných bytů dostatek!

4. Měla by Praha pomáhat městským částem zabezpečit dostatečné kapacity v základních školách? Pokud ano, jak konkrétně?

Pokud městské části nejsou úplně rozkradeny a zadluženy nesplatitelnými dluhy, každá banka jim ráda půjčí jakoukoliv rozumnou částku na zajištění výstavby dostatečných kapacit v základních školách.

Za bezpečné ulice v Praze

  • Kandidující subjekt nevyužil možnosti prezentovat své postoje v tomto pořadu.
Spustit audio