Kříž

České kříž je původem latinské podstatné jméno crux, které se do některých slovanských jazyků dostalo přes pozdní latinu a snad také přes italská nářečí. Latinské crux bylo původně pojmenování zakřiveného břevna sloužícího k popravě ukřižováním. Že naše zakřivený a latinské crux označující něco zakřiveného jsou podobná slova, není náhoda, ty výrazy mají společného indoevropského předka.

Protože na kříži byl umučen Ježíš Kristus, podoba kříže, tedy dvě na sebe kolmé protínající se úsečky s dolním ramenem delším, se stala symbolem křesťanství. Takovému kříži se říká latinský, ale jsou i kříže jiných tvarů. Řecký má všechna ramena stejná, na svatondřejském kříži jsou ramena zkřížená šikmo, takzvaný patriarší kříž má dvě příčná ramena přes jedno svislé a užívají ho Slováci jako svůj státní symbol. Když se přidá ještě jedno příčné rameno, vzniká trojramenný kříž papežský, pravoslavný kříž pak má také tři ramena, ale poslední z nich je úhlopříčně vychýlené. Naprosto příšernou pověst má kříž se zalomenými konci, tedy takzvaný kříž hákový, původně indický symbol štěstí a zdaru zvaný svastika, který nacisté ukradli a znásilnili jako symbol takzvaného arijství. Naopak výbornou pověst má červený kříž v bílém poli, symbol mezinárodní zdravotnické organizace, který vznikl jako negativ helvetského kříže, symbolu Švýcarska, země, kde tato úctyhodná organizace vznikla. Helvetský kříž, známý například ze švýcarské vlajky, má tvar kříže takzvaného řeckého, tedy s rameny stejně dlouhými, a je bílý v červeném poli. Kromě těchto známých jsou i kříže zvané hvězdový, terčový, dvojitý, ostervový, burgundský a tak dále; v encyklopedii Panoptikum symbolů a značek je vyobrazeno celkem třicet různých tvarů kříže.

Tvar kříže pak dal vzniknout dalším slovům, která v češtině používáme. Těch slov je mnoho a k tomu máme i slova, která souvisejí s křížem jinak než přes jeho tvar. Což si všechno necháme na zítřek. Náměty, dotazy a připomínky mi můžete posílat na e-mailovou adresu michal.novotny@rozhlas.cz