Krkonoše

14. leden 2004

Jsme právě v období roku, které se vyznačuje, aspoň pro velkou část Čechů, lyžařskými zájezdy do hor. Takže si teď několik dní pojďme povídat o pojmenováních míst, kam mnozí z nás v zimě a ovšem i v létě tak rádi jezdí. O jménech hor. Začneme, jak jinak, Krkonoši.

A hned na začátku se musím omluvit těm, kteří chtějí, aby všechno bylo jasné. Jak je to s původem pojmenování Krkonoše, jasné není. Řekněme si ale nejdřív, co jasné je. Prvně se dnešní pojmenování nejvyšších českých hor objevilo v jednotném čísle. Krkonoš se říkalo dnešnímu Vysokému kolu a také Kotli neboli Kokrháči. Na celé pohoří se název rozšířil někdy na počátku 16. století, první doklad jména Krkonošské hory je z roku 1517, jednoslovné Krkonoše jsou prvně zaznamenány roku 1601.

Když se na výraz Krkonoše podíváme jako úplní laici, možná nás napadne, že by tu mohlo jít o složeninu slov krk a nosit. Že tedy Krkonoše nějak souvisejí s nošením krku. Slovo nosit ve jménu Krkonoše podle jedné z teorií opravdu je a krk koneckonců také, ale nejde o krk jako "část těla spojující hlavu s trupem," ale o krk neboli krak, což je staré slovanské pojmenování kleče neboli kosodřeviny. Podle oné, ostatně nejrozšířenější hypotézy pojmenování Krkonoše říká, že tyto hory na svých úbočích nesou porosty kosodřeviny. Což odpovídá skutečnosti.

Jsou ale i jiné teorie. Jedna, ta zatím nejnovější, například říká, že slovo Krkonoše vzniklo z výrazu, který v jazyce opravdu dávných, ještě předindoevropských, obyvatel těchto zemí znamenal kamenité úbočí, kamenné pole. I takových míst je v Krkonoších mnoho.

Hodně nepravděpodobná teorie pak je ta, která slovo Krkonoše abych tak řekl překládá jako Krakovy nosy. Krak mělo být keltské pojmenování ducha či démona, které se prý objevuje v názvech měst Krakov a Krakovec a který si prý také vypůjčil Kosmas pro svého knížete Kroka. A nosy prý připomínají výběžky hor při pohledu zdálky. Z této teorie jakoby vyplývalo, že nejdřív byl známý vládce či duch hor Krak, dnes Krakonoš a po něm se pojmenovaly hory. To určitě není pravda, jméno Krakonoš je velmi mladé, vlastně nedávné. Duch Krkonoš se původně dlouhá léta jmenoval Rýbrcoul či Rybecoul, německy Rübezahl. Což je rovněž jméno, jehož původ není jasný. Už v knize Satyrus Etymologicus, která vyšla v roce 1672, můžeme prý najít sto různých výkladů jména Rýbrcoul.

autor: Michal Novotný
Spustit audio

E-shop Českého rozhlasu

Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...

Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka

hurvinek.jpg

3 x Hurvínkovy příhody

Koupit

„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka