Kukuřice

11. březen 2005

Dnes si promluvíme o jazykovém zákulisí slova kukuřice. Nejprve ale stručně o kukuřici samotné. V encyklopedii se poučíme, že je to "jednoletá kulturní rostlina z čeledi lipnicovitých", že pochází ze Střední a Jižní Ameriky a že do Evropy byla dovezena Španěly v 16. století. Je to rostlina významná, využívá se jak její zrno k různým potravinářským účelům, tak její zelená hmota jako krmivo. Starší posluchači si jistě spolu se mnou vzpomenou, že byla doba, kdy komunisté pokládali kukuřici za to snad vůbec nejdůležitější na světě. Tehdejší sovětský vůdce se do kukuřice zamiloval a hodlal její pomocí porazit imperialismus.

K nám se kukuřice, jak možná dokládá její pojmenování, nedostala přímo od Španělů, kteří ji dovezli z Ameriky, ale tureckým prostřednictvím. Pěstování kukuřice se totiž nejprve rozšířilo v okolí Středozemního moře a odtud ji Turci přenesli na Balkán. Naši předkové tedy kukuřici nejprve říkali turecké žito nebo také turecká pšenice. Přičemž už v Mattioliho herbáři z roku 1596 se konstatuje, že "tato pšenice aneb žito, kteréž my tureckým nazýváme, slušně slouti má obilí indiánské; nebo v západní Indii (tedy v Americe), a ne v turecké zemi aneb Azii roste, jak se mnozí domnívají". Přesto se kukuřice ještě dlouho nářečně říkalo turkyně. Ostatně turecká lokalizace se objevuje nejen v českých pojmenováních této rostliny. Latinsky se jí říkali Frumentum turcicum, polsky pszenica turecka a německy Türkischkorn. Dnešní oficiální české pojmenování kukuřice však možná také souvisí s Turky. Turecky se totiž jmenuje kokoroz, což je nápadně podobné našemu kukuřice, polskému kukurudza, ruskému a ukrajinskému kukurúza i srbskému a chorvatskému kukuruz.

Michal Novotný

Možná Turci kukuřici přinesli Slovanům i se jménem - o němž se ale neví, jak by se do turečtiny dostalo, ale možná to bylo naopak: Slované jakoby oplátkou dali Turkům jméno oné rostliny. Slované totiž měli slovo kukurjav, které znamenalo rozčepýřený. A květy kukuřice jsou opravdu takové rozčepýřené.

Náměty, dotazy a připomínky mi můžete posílat na e-mailovou adresu michal.novotny@rozhlas.cz

autor: Michal Novotný
Spustit audio

E-shop Českého rozhlasu

Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.

Václav Žmolík, moderátor

tajuplny_ostrov.jpg

Tajuplný ostrov

Koupit

Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.