Liška

Proč se liška česky jmenuje liška, není odborníkům zřejmé úplně přesně. V každém případě to vychází z praslovanského lis eventuálně lisa, které by mohlo mít indoevropský původ. Ale v případě lišky se etymologům po původu slova pátrá obtížně, naši předkové jim to ztížili, protože se lišek, podobně jako třeba medvědů, báli, a tak jim schválně komolili jméno, aby lišky jaksi neslyšely, že se o nich mluví. Slovo liška je určitě aspoň částečně jak se odborně říká tabuové a na jeho dnešní podobu asi mělo vliv i přídavné jméno lichý ve významu zlý, špatný. Pokud to tak je, pak by slovo liška bylo příbuzné s výrazy lyšaj a lišej, které oba pocházejí od lichý rovná se špatný. Lyšaj je motýl, který býval pokládán za špatné znamení, a lišej je nepříjemné, zlé onemocnění.

Michal Novotný

Ale vraťme se k lišce. Nepochybné je, že po lišce se jmenuje lis, ano, ten "stroj na mechanické zpracování tlakem", jak se píše ve Slovníku spisovného jazyka českého. Stroj nebo přesněji řečeno jeho předchůdce byl pojmenován už v době, kdy se lišce ještě říkalo lis. Etymolog Václav Machek píše: "Přístroj ten nazván liškou proto, že dáví, tlačí, tiskne něco jako liška dáví kořist." Dodejme, že lis jako pojmenování stroje je slovo, které se vyskytuje jen v češtině, patří do překvapivě malé skupiny čistě českých slov.

Z liščí kůže se vždycky dělaly kožichy, kožešinové límce a další součásti zimního oblečení. Čímž jsme se dostali k onomu poněkud nesrozumitelnému slovnímu spojení liška podšitá, jímž jsem toto dnešní povídání začal. Kožichy jak víme mohou mít kožešinu navrch, nebo naopak dovnitř - v tomto případě jde o kabáty, které jsou podšité kožešinou. Naši pověrčiví předkové věřili lecčemu, například i tomu, že vlastnosti se mohou z osoby na osobu či ze zvířete na člověka přenášet dotykem. A tak kdo měl kabát podšitý liščí kožešinou, na toho se přenesly liščí vlastnosti, mazanost, lstivost, vychytralost. Zkrátka řečeno, kabát podšitý liškou způsobil, že jeho majitel byl liška podšitá.