Loď
Nadcházející roční období je obdobím, kdy víc než jindy žijeme u vody a na vodě. Pro mnohé z nás by léto nebylo létem, kdyby ho aspoň část nestrávili na lodi. Pojďme si tedy povídat o lodích z jazykového hlediska, myslím, že budeme povídat dlouho, na několik pokračování, a mohu slíbit, že se s lodními slovy nakonec dostaneme až k loutkářství.
Slovo loď je české, přesněji řečeno všeslovanské. Z praslovanského oldji či oldja vzniklo staročeské lodí, z něhož je naše dnešní loď a příbuzná slova loďka, lodička, loďstvo, lodník a třeba loděnice. Praslovanské oldji je dost podobné například dánskému olde, což je pojmenování necek vydlabaných z jednoho kmene, a staroanglickému aldot, což jsou také necky. Všechno to pochází z indoevropského oldh-, nádoba vydlabaná z jednoho kmene. Pro pořádek dodejme, že tuto indeoevropskou teorii vzniku slova loď zastávají dnešní etymologové, dříve se soudilo, že jde o takzvané praevropské slovo, že tedy pochází z jazyků obyvatel Evropy, kteří zde žili ještě před příchodem Indoevropanů. Dodejme, že výraz loď se používá i v architektuře jako označení podélné protáhlé části budovy, především chrámu, což vychází s protáhlého tvaru lodi. Stejný, tvarový původ mají i pojmenovaní lodička pro vojenské čepice a dámské boty. Podle některých se slovem loď souvisí výraz lodyha, ten do češtiny přejal Presl z polštiny, podobné slovo existuje i v ruštině a také v ukrajinštině mají slovo lodýha, to však znamená kotník. Souvislost mezi lodyhou, tedy listnatým stonkem a lodí by snad mohla být v tom, že některé lodyhy bývají duté, jakoby vydlabané; stejně jako první lodě.
Podobný význam jako slovo loď má výraz člun. Rozdíl mezi lodí a člunem je snad také ve zmíněném podélném tvaru. Člun podélný tvar nemívá. Je to podle Slovníku spisovného jazyka českého "menší, obyčejně nekrytá loď". Původem je člun opět všeslovanské a patrně indoevropské slovo a zase jako u lodi jde o vydlabání z jednoho kmene. Jenže slovo loď asi vzniklo z indoevropského výrazu pro dlabání, člun asi souvisí s indoevropským pojmenováním kmene. Pavel Eisner slovo člun pokládal za zvlášť krásné. Napsal o něm: "Krásné slovo, v jeho zvuku je záludnost vodního živlu, temná, šplounavá."
Náměty, dotazy a připomínky mi můžete posílat na e-mailovou adresu michal.novotny@rozhlas.cz.
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
