Masaryk podporoval vědu i umění. Na výzkum mohylového pohřebiště v Lánské oboře osobně dohlížel

Mohyly byly v terénu dobře patrné, ale archeologům z Národního muzea dlouho chyběly na výzkum finance. Díky podpoře „Masarykova fondu národního“ bylo prozkoumáno celkem pět vzácných mohyl střední doby bronzové. A Masaryk sám se o výzkum živě zajímal a často na svém koni k mohylám mezi archeology jezdil. Pohřebiště se nachází přibližně jeden kilometr od obce Lhota pod Žilinským vrchem, a to v místech, která v době první republiky ještě patřila pod Lánskou oboru.

V roce 1920 bylo u příležitosti oslav 70. narozenin Tomáš Garrique Masaryka zákonem rozhodnuto o čestném daru – nové nadaci nazvané Masarykův fond národní. Spravoval finance, které Masaryk původně shromáždil pro vznik republiky. Prostředky získával od jednotlivců, bank i od průmyslových podniků a financoval z nich různé projekty v oblasti vědy, kultury a umění.

Mohyly v Lánech jsou dnes nejen vzácným důkazem pohřbívání významných osob v době bronzové, ale i dokladem způsobu archeologického výzkumu 20. let 20. století. Zkoumaná místa dnes rozhodně mohyly nepřipomínají. Kopalo se totiž shora dolů a vykopaná zemina a kameny se jednoduše odhazovaly do okolí. Dnes tedy původní mohyly připomínají spíše kráter, případně zbytky základů malé tvrze.

Pohřebiště zde vzniklo přibližně 1500 let před naším letopočtem. Tedy v době, kdy se do mohyl začínali pohřbívat významní obyvatelé a kněží. V pěti mohylách vzdálených nedaleko od sebe byla nalezena klasická pohřební výbava, několik keramických uren a amfor s krásnými geometrickými vzory a prsovitými výběžky, různé netypické nádoby, bronzové zbraně, sekyrky, nože dláta a podobně. Lánské nálezy jsou srovnatelné s nejvýznačnějšími lokalitami v Čechách z tohoto období. Všechny jsou uloženy v Národním muzeu. V lánské pobočce Muzea TGM Rakovník jsou k vidění jejich kopie.

Z dobových fotografií je patrné, že Tomáš Garrique Masaryk jezdil k mohylám každou volnou chvilku. V době archeologického výzkumu to byl oblíbený cíl jeho vyjížděk na koni Hektorovi. K mohylám se ale vydávaly i děti z místních škol a často se tu s prvním prezidentem potkaly. Podle svědectví pamětníků se s nimi rád zastavil a občas s dětmi i posvačil.

V té době byly ještě mohyly v areálu zámecké Lánské obory, kde Masaryk trávil veškerý svůj volný čas. Masaryk se přitom skutečně zajímal o metodiku výzkumu. Byl v úzkém kontaktu s vedoucím výzkumu docentem Albínem Stockým z Národního muzea a jeho pomocným archeologem Jiřím Neústupným, kteří mu vždy nalezené materiály ukazovali s patřičným výkladem.

Zdroj: z podkladů od archeoložky Kateřiny Blažkové z Muzea T.G.M. Rakovník.