MERKUR

Nejprve Merkur. Byl to posel bohů a kromě vynálezců patronoval řečníky, cestovatele, atlety, lékaře, obchodníky a současně také podvodníky a zloděje. Byl to rychlý posel, a tak jeho jméno dostala planeta nejrychleji obíhající Slunce. Také rtuti se dříve říkalo merkurium a anglicky dosud říká mercury, což má patrně stejný důvod jako pojmenování "rychlé" planety, rovněž rtuť, když ji vylejete, se rychle takříkajíc rozběhne po podlaze. Ale možná to nebylo takhle prosté; merkurium rtuti říkali alchymisté, a ti měli všechno složitější a kromě toho často tajné. Jinak byl Merkur i u nás především symbolem obchodu. Na starších budovách bank, pojišťoven či obchodních komor lze dosud vidět jeho hlavu v klobouku opatřeném charakteristickými křidélky. Odborníci ekonomové znají slovo merkantilní, které překládáme jako obchodní, a výraz merkantilismus, což je pojmenování hospodářské politiky založené na hledaní zdroje bohatství v obchodu. Asi čekáte, že tahle "obchodní" slova vznikla ze jména římského boha obchodu Merkura. Tentokrát je to jinak. Jak jméno boha, tak zmíněné ekonomické termíny vznikly ze stejného zdroje. Na počátku je latinské merx, zboží, z něj vzniklo sloveso mercari kupovat a podstatné jméno mercator, obchodník. Z těchto slov jednak Římané odvodili jméno svého boha Mercuria, jednak moderní ekonomové své odborné výrazy. Ale to jsme se ze starého Egypta, od zázračného přímo trojnásobně zázračného boha Thovta dostali hodně daleko. Vraťme se k důvodům, proč slovo hermetický znamená vzduchotěsný, neprodyšně uzavřený a proč se tajným vědám říká hermetické.

Protože starý egyptský bůh Thovt, kterému staří Řekové po svém říkali Hermes a podle Egypťanů také Hermes Trismegistos, tedy Trojnásobný, kromě všech už zmíněných epochálních vynálezů prý také dokázal zvláštní pečetí uzavřít skleněné nádoby, takže byly vodotěsné, hermetické, a protože všechny své vědomosti sepsal do knih, které se jeho kněží naučili nazpaměť a pak je pro eventuální další zájemce uzavřeli, učinili je tajnými, hermetickými.