Mladí ztrácejí schopnost se smysluplně zamilovat. Je to kvůli sociálním sítím, vysvětluje neurolog

V únoru se slaví svátek zamilovaných. Lze lásku popsat medicínsky? „Začáteční fáze je mnohem vzrušující než zamilovanost po dvaceti letech. V první fázi se člověk potí, buší mu srdce, má příjemnou trému, je posedlý určitou myšlenkou, má jiné tempo. Postupně se všechno uklidní, usadí a mozek neurologicky funguje úplně jinak než v té první fázi.“

Neurolog Martin Jan Stránský|foto:Rostislav Šebesta, Český rozhlas

Podle fáze zamilovanosti se dá říct, že se mění obraz mozku. „Ano, magnetická rezonance ukazuje funkčnost určitých tras, které jsou při milování aktivní, ale ta míra funkčnosti může být různá. Pokud by člověk už vůbec nemiloval, tak by se tam projevil rozpor mezi tím, co říká a jak skutečně myslí. Objektivně se to dá posoudit spíš z hlediska toho, že tento člověk o lásce strašně moc přemýšlí, že má zapojeno mnohem víc částí než to vidíme u někoho jiného.“

Rozdílné strategie lásky

Láska mužů a láska žen se v počátcích značně liší. „Má to důvod v evoluci, genech a proč tu vlastně jsme. Každé pohlaví si muselo vytvořit vlastní strategii pro to, aby předávalo své geny dál. Kdyby byly strategie stejné, tak by se to tu takzvaně vymlátilo. Muži sázejí na plošné krytí, chtějí tedy oplodnit celou zeměkouli. Kdežto ženy mají jedno cenné vajíčko, jeden poklad. Musí být proto mnohem opatrnější, komu ho věnují a s kým se spojí.“

Když se potká muž a žena, u mužů se propojí mnohem méně částí mozku než u žen. „Nám záleží na tom, jak vypadáte, jak jste sexy. Je nám jedno, kolik vyděláváte nebo jaké máte rodiče. U žen je to úplně jiný, tam se aktivuje všechno najednou. Porovnává se levá hemisféra s pravou, probíhá tam obrovský dialog. Žena řeší, jaký on bude otec, jestli je věrný, jestli má rovně kravatu. Ona chce spolehlivost a budoucnost.“

Ztráta schopnosti se smysluplně zamilovat

Smutným faktem je, že mladí lidé ztrácejí schopnost se smysluplně zamilovat. „Děje se tak na základě toho, že tráví hodně času koukáním do obrazovky a jsou převážně na sociálních sítích. A tam se nenaučí nic. K životu potřebujete schopnost mezilidsky komunikovat, z očí do očí, naučit se empatii, porozumění a pochopení. Mladí lidé tyto schopnosti ztrácejí a takto plýtvají svým časem. Mají pak obrovské problémy. Nárůsty deprese jsou až 40 % a ti lidé potřebují důslednou péči.“

„To jsou fakta. Proto zákaz mobilních telefonů ve školách začíná i u nás a já věřím, že se tak brzy stane. Škola je tady proto, aby se dítě naučilo přemýšlet, ne aby se naučilo používat technologie.“

Podle studií se průměrné dítě kouká až 3,5 hodiny do obrazovky. „Ruku v ruce jde i pokles inteligence. Výsledek standardizovaných testů v našich školách klesá v přímé souvislosti s počtem minut, co se dítě kouká na obrazovku. A pokud jsou školáci na mobilu 7 hodin, ty změny jsou už i anatomické. Některé spoje v mozku jsou doslova děravé a ztrácí se schopnost složitějších procesů, jako je řešení problémů nebo logické uvažování.“

Alex Mynářová a Martin Jan Stránský|foto:Rostislav Šebesta, Český rozhlas

Dají se tyto anatomické změny zvrátit? Proč se má mozek nudit? Co způsobuje, že ve fázi zamilovanosti máme růžové brýle? Proč si text z papíru mozek pamatuje lépe a jak je to s poslechem audioknih? Zjistíte v pořadu Alex a host.