MOLDÁNKY

Jak jsem před chvilkou naznačil, moldánky, ač slovo hezké, není české. Což není jediné překvapující zjištění, ke kterému dojdeme, když začneme pátrat po původu slova moldánky. Překvapí určitě i to, že moldánky je původně pojmenování hudebního nástroje. Šlo prý o jakousi primitivní píšťalu, ve Slovníku spisovné češtiny se píše, že to byla "retná píšťalka z rákosu, primitivní hudební nástroj". V jiných knihách se ale výraz moldánky spojuje s hudebním nástrojem zvaným dudy. Etymolog Václav Machek píše, že malým dudám se na Chodsku říkalo mudlánky a na Slovensku mulitánky, v encyklopedii Universum se můžeme dočíst, že synonymem slova dudy je slovo moldánky. Základní je ale přece jen ta píšťala, podstatnou součástí dud je totiž jazýčková píšťala, která se rozechvívá proudem vzduchu z koženého měchu. Spojení dětského či ženského pláče se zvukem píšťaly myslím není nepochopitelné, ty zvuky si mohou být podobné.

Dalšího překvapení se nám dostane, když se začneme zajímat, kde se vzala slova moldánky, eventuálně mudlánky, mulitánky či polské multanky. Všechna ta slova pocházejí z názvu země, které se v průběhu let říkalo Mulitany, Multany, Multánsko, Moldova, Moldávie, Moldavsko, země, jejíž části se také říkalo Besarábie a která patřívala do Rumunska, do Sovětského svazu, kdysi do starověké Dácie a dnes je samostatnou republikou. Píšťala zvaná moldánky pravděpodobně získala své jméno od toho, že na takový nějaký hudební nástroj hrávali moldavští pastýři. A Moldavsko se tak jmenuje podle řeky Moldavy, což snad může souviset s německým Mulde, kotlina.

A už zbývá dodat jen to, že příjmení Moldan, které nosí známý ekolog a dřívější ministr životního prostředí a také jeho žena Dobrava, známá literární historička, kritička a vysokoškolská pedagožka, patří do jazykového příbuzenstva. To příjmení asi vzniklo z pojmenování píšťaly zvané moldánky. Což je informace, které můžeme věřit, protože pochází z knihy podepsané právě Dobravou Moldanovou.