Morituri te salutant

Ta věta je latinská. V překladu znamená Jdoucí na smrt tě zdraví nebo Ti, kteří jdou na smrt, tě pozdravují a je doložena v širší podobě Ave, Caesar, morituri te salutant, z čehož je vidět, že jde o větu obracející se k caesarovi, tedy k římskému císaři. I ten, kdo si z historie antického Říma nepamatuje ze školy skoro nic, myslím ví, že oblíbenými řekněme kulturně-sportovními akcemi zde bývaly gladiátorské hry. Velmi stručně řečeno šlo o zápasy otroků a na smrt odsouzených zločinců mezi sebou, případně s různými zvířaty, často se šelmami, ale také třeba se slony. Obvyklou zbraní zápasníků byl meč, latinsky gladius, proto těm zápasníkům říkáme gladiátoři. Mimochodem, do stejného jazykového příbuzenstva patří i rostlina gladiola, tedy mečík. Ale zpět do antického Říma. Zápasy gladiátorů byly jaksi doopravdy, končívaly smrtí jednoho z bojujících a někdy osvobozením toho, kdo vyhrál. Zápasy se odehrávaly před opravdu početným obecenstvem; tvrdí se, že do římského cirku chodívalo až čtvrtmiliónu diváků, nakonec prý byl rozšířena na neuvěřitelnou kapacitu 400 000 diváků. Gladiátorskými hrami se bavily všechny vrstvy římského obyvatelstva od prostého lidu k císařům. A když gladiátoři, tedy lidé právě jdoucí na smrt, nastupovali k zahájení her, sborově volali směrem k císařské lóži tu větu: Ave Caesar, morituri te salutant.

Což víme díky jedné skoro humorné historce. Za vlády císaře Claudia se jednou gladiátorské hry nekonaly v cirku, ale na vodě, protože byly oslavou dokončení kanálu z Fucinského jezera. Gladiátoři měli před císařem předvést regulérní námořní bitvu. Včetně mrtvých, samozřejmě. Když aktéři nastupovali, zavolali směrem ke Claudiovi obligátní větu a on jim, patrně z roztržitosti, odpověděl nečekaně: Buďte zdrávi. Což gladiátoři pochopili doslova a usoudili, že jsou tímto propuštěni na svobodu. Že už nejsou morituri. Mýlili se, vojsko gladiátory silou k inscenované námořní bitvě donutilo, a tak mrtvých bylo asi ještě o něco víc, než kdyby vše proběhlo obvyklým způsobem.