Muzeum RAF na zámku v obci Police přibližuje život českých letců v Británii za 2. světové války

6. červenec 2018
Česko – země neznámá

Letadla, uniformy, vyznamenání i vybavení českých pilotů, kteří za války létali v britské RAF, ukazuje každé léto muzeum na zámku v Polici na jižním cípu kraje Vysočina.

 

 

Už několikrát se Muzeum RAF stěhovalo na různá místa Kraje Vysočina. Od Jihlavy přes Hrádek a Havlíčkův Brod až na současné místo v obci Police na úplném jižním cípu kraje. Na rozhraní tří krajů – Jihočeského, Vysočiny a Jihomoravského - stojí zámek, který propůjčil část svých prostor nadšencům z Czech Spitfire Clubu. Muzeum sídlící ve třech místnostech v nejvyšším patře zámku, je letos v létě otevřeno druhým rokem.

Czech Spitfire Club opatruje mnoho artefaktů spojených se životem a hrdinstvím českých letců v řadách RAF za druhé světové války. Jeho předseda Zdeněk Sadecký ale říká, že se nesnaží jen o nostalgické vzpomínání, ale také o popularizaci historie a letectví. Zároveň chce přiblížit osudy hrdinů, jejich každodenní život na leteckých základnách v Británii i tragické konce, kterých se mnozí z nich dočkali po návratu do poválečného komunistického Československa. 

V první místnosti jsou k vidění desítky modelů letadel od počátku 20. století až po raketoplán. Mezi modely je i kompletní vybavení válečného pilota zmenšené asi na třiceticentimetrovou mužskou figurku, což láká především sběratele. Na stěně visí mnoho fotografií našich hrdinů a na velké obrazovce se návštěvníkům promítá film o životě našich letců ve Velké Británii.

Vitríny jsou tematicky zaměřené – jedna je celá věnovaná našemu nejúspěšnějšímu nočnímu stíhači Karlu Kuttelwascherovi, další parašutistům z operace Anthopoid, v jiné je vystaveno vybavení pilotní kabiny - například palubní kompas letounu Spitfire v perfektním stavu.

„Přístroj sloužil k tomu, aby pilot věděl, kam má letět. Letci měli tenkrát minimum vybavení – mapu, kompas, hodiny, a to všechno jim muselo stačit na to, aby věděli, kam mají letět. Například Karel Kuttlewascher musel doletět z Británie do Francie, tam najít letiště, někoho sestřelit a potmě se vrátit zpátky a přistát. Na klíně měl mapu, svítilničku a kompas, s tím si musel vystačit,“ říká Zdeněk Sadecký. „Naši letci byli skutečná elita, proto měli tak dobré výsledky.“

Mezi vlajkami, knihami, maketami letounů a vyznamenáními jsou i dva žluté nafukovací čluny s figurínami pilotů v uniformě. „To je naše chlouba,“ usmívá se Zdeněk Sadecký. „Jsou to takzvané dingy neboli záchranné čluny. Letec, který vyskočil z letounu, musel před dopadem nafouknout plovací vestu a člun, dostat se nad hladinu a pak ještě do člunu, takže ta záchrana života nebyla žádná legrace. A mnoho letců také skok z letadla nepřežilo.“

Všechny stíhací perutě, kde působili čeští letci, jsou k vidění v poslední místnosti, zvané Síň slávy. Ve vitríně vidíme nejen muže, kteří přežili sestřelení svého letounu, ale i vyznamenání, kterých se mnohým dostalo. „Je to asi největší rarita – DFC neboli Distinction Flying Cross - je nejvyšší vyznamenání pro důstojníky, které mohli čeští letci dostat a nakonec i nejvyšší československé státní vyznamenání, což je Řád bílého lva a stužky k němu,“ ukazuje na vitrínu Zdeněk Sadecký.

Muzeum RAF je v prostorách zámku v obci Police otevřeno vždy o letních prázdninách – tedy od 1. července do 31. srpna – a to každý den mimo pondělí vždy od 9 do 17 hodin.

 

autor: dak
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.