Myslete včas na zákeřná klíšťata. Předjaří je ideální čas na očkování

8. březen 2018
klíště

Jak se probouzí příroda, přibližuje se také doba klíšťat a s nimi spojených nebezpečí. Mrňaví roztoči přenáší hlavně dvě závažné a nebezpečné choroby – lymskou boreliózu a klíšťovou meningoencefalitidu. Očkovat se přitom lze jen na druhé onemocnění.

V případě lymské boreliózy je zásadní kontrola kůže celého těla po návratu z rizikové lokality. Klíště se nemusí zakousnut ihned, ale až po několika hodinách a může také přebývat přímo na našem ošacení. V případě, že došlo k zákusu, je nutné klíště opatrně odstranit, místo vydezinfikovat a minimálně dva týdny sledovat.

V případě že se v jeho okolí objeví vyrážka, otok nebo červený flek, je nutné okamžitě vyhledat lékaře, protože je v tomto případě velmi pravděpodobné, že jsme se nakazili. Léčba antibiotiky je v případě lymské boreliózy účinná, ovšem záleží na včasném zjištění nemoci. Problém ale je, že si někdy ani nemusíme všimnout, že nás klíště kouslo.

Vyplatí se začít v předjaří

Naopak kauzální léčba klíšťové meningoencefalitidy není zcela účinná. Ovšem lidově řečené „klíšťovce“ se dá předejít očkováním, navíc bez vedlejších účinků. Očkování je ideální zahájit v předjaří. Tvorba protilátek má totiž určité pořadí a časovou prodlevu.

Očkování probíhá ve třech dávkách a je nutné počítat, že trvá přibližně půl roku, než se vytvoří dostatečné množství protilátek schopných nás ochránit. První dávka se proto aplikuje ideálně během března, po 6 týdnech následuje druhá dávka, třetí po 6 měsících.

Březen se hodí pro očkování i z jiného důvodu. Touto dobou již končí zimní chřipkové epidemie, tělo už není tolik zesláblé zimním počasím a celkově očkování lépe snáší. Po pěti až šesti letech se aplikuje tzv. booster neboli dodatečné povzbuzení našich protilátek. Je to ve své podstatě paměťové přeočkování, kdy se podává stejná vakcína s větším odstupem.

MUDr. Petr Grenar

Jak poznáme, že jsme se nakazili

Klíšťová meningoencefalitida začíná do pěti dnů po zakousnutí klíštěte jako těžší horečnaté onemocnění. Horečka neustupuje, přidává se silná bolest hlavy, světloplachost, zvracení, stav se nelepší. Alarmující stav je již při tuhnutí šíje a zastřeném vědomí. Ze začátku vypadá jako těžší chřipka, ale stav se zhoršuje a pacient končí vždy na infekčním oddělení a potřebuje intenzivní léčbu. V každém věku se jedná o onemocnění, které může končit fatálními následky, dokonce i smrtí.

Přečtěte si medailonek praktického lékaře Petra Grenara z Uhlířských Janovic!