Největší zahradní trpaslík na světě vítá návštěvníky Hořic. Pískovcová skládačka měří jedenáct metrů
Pitoreskní ozdobou i strážcem českých zahrádek je trpaslík. Za jeho zvětšeninou, jedenáctimetrovou pískovcovou sochou podle návrhu sochaře Kurta Gebauera se můžete vydat do Královéhradeckého kraje. Nepřehlédnutelná skulptura stojí na okraji Hořic na Jičínsku, kde připomíná nejen slavnou kamenosochařskou tradici města, ale i svobodného tvůrčího ducha. V podkrkonošském městě můžete navíc najít i její čtyři metry vysokou „miniaturu“.
Obří trpaslík má symbolizovat věčnou touhu malých po velikosti. Je také poutačem, který upozorňuje na hořická sochařská sympozia. A připomíná i slavnou sochařskou tradici podkrkonošského města. Svým způsobem symbolizuje i touhu po svobodě, která byla v totalitních časech upírána. Každý, kdo stane tváří v tvář tomuto monumentu, si ale může představovat, co chce. I v tom je symbolika svobody.
Jeden z iniciátorů vztyčení Obřího trpaslíka, dnes pantáta Okrašlovacího spolku Rašín František Kozel připomíná, že cesta ke zrození skulptury byla náročná a zdlouhavá. Motiv trpaslíka měl v Hořicích řadu odpůrců, kteří navrhované dílo považovali za marnotratný kýč.
„Nápad na vznik monumentální sochy Obřího trpaslíka vznikl v prostředí Hořických sochařských symposií, pořádaných už od šedesátých let minulého století. V roce 1994 byl jedním z účastníků akademický sochař Kurt Gebauer. A v diskusích s ním vznikla myšlenka na postavení pískovcové sochy na příjezdu do Hořic, která by upozorňovala na sochařská symposia a zvala k návštěvě sochařských parků, které zdobí na nich vzniklá díla. Z bohaté tvorby Kurta Gebauera byli v té době populární jeho trpaslíci spojení s absurditou tehdy už minulého režimu. A od této ještě živé absurdity byl jen krůček k absurdní myšlence trpaslíka, který je obří,“ říká František Kozel.
Dílo korunuje čtyřmetrová čepice
Základní kámen k Obřímu trpaslíkovi, který dostal jméno Kurt, byl položen v roce 2017. Slavnostní odhalení díla se uskutečnilo v roce 2023.
Jedenáctimetrová socha o hmotnosti 200 tun je sestavena z osmačtyřiceti přesně opracovaných pískovcových hranolů. Posledním a také nejnáročnějším dílkem skládačky byla trpaslíkova čepice, kterou kameníci vylomili v lomu v Dubenci u Trutnova. Při jejím lámání dozoroval sám Gebauer.
Právě pokrývka trpaslíkovy hlavy byla podle Františka Kozla hodně důležitá: „Chtěli jsme, aby byla na první pohled co nejvíc vidět.“ Zároveň upozorňuje na to, že čepice je čtyři metry vysoká, což odpovídá velikosti „miniaturního“ pískovcového prototypu trpaslíka podle návrhu Kurta Gebauera. V roce 2006 jej při praktické výuce vytvořili žáci hořické kamenosochařské školy.
Trpasličí miniatura bydlí U Josefa
Po dokončení putoval prototyp budoucího Obřího trpaslíka na Malostranské náměstí v Praze. Poté stál na nádvoří Valdštejnského paláce v Jičíně, později v Rašíně. Dnes je dočasným strážcem v sochařském parku U Josefa v Hořicích. A jak se přesvědčíte sami, i on je nepřehlédnutelný.
Originální umělecké dílo je vysoké čtyři metry a sestavené ze 48 pískovcových kamenů „na sucho“, což umožňuje jeho snadné rozebrání i skládání. Kromě toho je v dobré společnosti dalších 45 soch z někdejších sochařských sympozií.
Výlet do Hořic za Obřím trpaslíkem Kurtem tedy můžete pojmout i jako putování od jedné trpasličí sochy ke druhé: tedy od Obřího trpaslíka v lokalitě Mohejlík přes hořické vlakové nádraží k sochařskému parku Na Gothardě a kolem bývalé restaurace Doubravka do sochařského parku U Josefa k trpasličí miniatuře.
Oba trpaslíky, jak obřího, tak i jeho miniaturní prototyp, staršího brášku můžete navštívit každý den. I když není vyloučené, že ten menší, rozebíratelný, se mezitím vydá na další pouť.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
